M.A.Rek

René Vulkán: škobrtá věta za větou


ráčkuje

Besinka: M.A.Rek: rádo se stalo

M.A.Rek: Besinka: Děkuji Jitko.

Besinka: Pěkné

Lilith: Parááda... houpání sem tam až do točení a nahoru a dolu a dokola... nojo... takovej ten život je ;-)

René Vulkán: Slušný rytmus (na to jak jsou verše dlouhé, velmi slušný). Daktyly a daktylotrocheje povedené. Rýmování taky.

M.A.Rek: Lilith: Děkuji, Lil. A víš co je nejhorší? Když ani nepoznáme, jestli ještě klesáme, nebo jsme se už odrazili...

M.A.Rek: René Vulkán: Díky za komentáře zde i u dalších. Já vím, ač tyto drobnosti dávám do rubriku haiku, haiku to není, a i k senrjú to má mnohdy daleko. Ale alespoň slabikama se přibližují. I tak raději ke všemu připisuji označení 5-7-5. Proto si i dovolím, občas, i nějaký ten rým. Baví mne, kolik se toho dá vtěsnat do 17 slabik. O haiku jsem už něco načetl, a obávám se, že na skutečné haiku se vším všudy asi nemám. Už třeba to, že v haiku nelze používat určité výrazy, ale uznej sám, což by to šlo nepoužít třeba zde:

Kdys plné vůní
poněkud zasmrádá nám
mládí v prdeli

Ještě jednou – díky.

René Vulkán: Tady by japanista řekl, že jde o Senrjú.
a já říkám - nápaditá a vtipná

samosebou, tato kategorie tu není, takže k haiku to má nejblíž

René Vulkán: Je to povedené
a bavilo mě to číst

Přemýšlím o rýmech. Teorie od Límana říká, že Haiku se nerýmují.
Tady je první zádrhel, japonská poezie se obecně nerýmuje, takže rýmovat nebo ne?
Někde jsem četl, že rým v haiku na sebe stáhne pozornost a tím ubere pozornosti obrazu haiku. Třeba zenovému poučení, paradoxu dvou protichůdných dějů a tak.
Sám nevím. Rýmuji rád.

René Vulkán: Moudrá miniatura.

Lilith: Parádní dílko a konec mne dostal...

M.A.Rek: Besinka: Díky, Bez.

Kdepak je naděje?
Okamžik malý jen,
mizí jak včera sen,
než se kdo naděje...

M.A.Rek: Lazar: Díky. Taková posedlost není vůbec špatná. Z té se mám co učit. Alexandrín? Ano, ale jak píšeš, ne všude. Mužský verš? Snaha byla, ale též ne všude. A jamb? Je mi líto, ale na ten asi nemám. I zde se mám co učit. ;o)

Lazar: Alexandrín? (podle počtu slabik? - ne asi všude /mužský či ženský verš?/ - počítám si na prstech - asi blbě). Jinak, samozřejmě, anglický sonet. Rýmy bez chyby. Asi příliš lpím na jambu. Omlouvám se za svou obsesi.

Besinka: Neklesají naděje.
Ono stačí,
když slovo zahřeje
a úsměv se protne
v té nejvlidnejsi krajině.

M.A.Rek: Lilith: René Vulkán: Ó, díky Vám!

Zvolal: u hromu sto jednoho,
jedním bleskem
zasáhnout snadno ho.

Však blesk odražen je
od těla jeho nahého,
jež útěchou všech žen je.

Odražením zblblý blesk
zasmrděl ozónem
a ztratil všechen lesk,

a jen tupě přihlíží,
jak kde sjel on, blesk,
pot z těla vepři líží.

Jedna, druhá..., pátá strofa,
co jsem to jen chtěl?
Co napsal jsem je katastrofa!

René Vulkán: zvolal: u sta hromů!
a hned sjel blesk
do blízkého stromu

Lilith: Paráádnost i s obrázkem, šikulo ;-)

Radegast: Rudí nevidí.