****zadupu na smutek,jistě by utek musím mu otevřít dvéře

mráčky rozcuchal

ze sb. Jen tak

ze sb. Vřavy

ze sb. Vřavy

Můj rodný kraj.....soutěžní

ze sb. Věry sever

ze sb. Brodoviny

ze sb. Smrti mé

končetiny zamknuté do modliteb, opřené o hvězdu

Viděl jsem onehdy Šumavu (Gabréta je prastarý název) z obou stran. Jsem si jist, že lidé byli na obou stranách stejní. Jen hovořili jinou řečí o tom samém. O práci, Bohu, lásce i smrti. Nedovedu si představit, že by jeden sedřený dřevorubec napadl jiného, stejně sedřeného dřevorubce jen proto, že mluví jinou řečí. Mohli se poprat o ženskou. U karet v hospodě. O upytlačeného srnce. Ale nervali se o území, víru a o politiku. Na to prostě neměli čas. Dřeli a žili tak, jak jim drsný kraj Šumavy dovolil. A mozoly na dlaních měli všichni. Jen králové, politici a podobní, mají čas na hlouposti.

ze sb. smrti mé

Pro zahřátí.

...

Ohlédnutí za výletem s Historickým spolkem Schwarzenberg. Obec Luková (severozápadní Plzeňsko), byla doložitelně osídlena již roku 1115. Z té doby pochází první písemná zmínka. Kostel sv. Jiří na kopci ve vsi je o více než dvě století mladší. Obyvatelstvo zde v pohodě přežívalo časy knížat, králů i císařů, časy klidné i válečné. Praktický zánik obce znamenal až Hitler, tedy události, které nastolil... Prvotní vysídlení Čechů, po pár letech odvetné vysídlení Němců. Ve vsi, kde byla i patrová škola, nyní žije jen několik lidí. A kostel bez lidí je jako auto bez motoru. Snaha několika jedinců o záchranu je dojemnou, ale podle mého názoru vcelku zbytečnou snahou. Rád bych se mýlil, ale doba nepřeje kostelům v prázdných vesnicích... V rozpadávajícím se kostele, pomaličku opravovaném, tu nyní tiše posedávají či postávají jen desítky sádrových postav. Tito "duchové" nám přibližují doby, kdy kostel využívali lidé, pro které byla víra přirozenou součástí života. Ojedinělé dílo s názvem "Má smysl", zde instaloval jako svou bakalářskou práci student ZČU Jakub Hadrava.

jen tak po pichlavém škaredém dni... ;-)