ze sbírky pokrývky

ze sb. Nebeské

ze sbírky Vřavy

ze sb. Láskoviny

***

ze sb. Léto

ze sbírky nebeské

ze sb. felčarské frky

ze sb. Láskovin

ze sb. Všechny řitě..

ze sb. štěky

přání pro vás

Ve třicátých letech minulého století bylo budováno opevnění kolem celé hranice s Rakouskem a Německem a i na severu republiky a místy i ve vnitrozemí. Při cestě kolem Vltavy se dodnes dají najít pevnůstky lehkého opevnění, jimž se říkalo „řopíky“. (Podle zkratky příslušného úřadu, kterým bylo Ředitelství opevňovacích prací). V době Mnichova nebyla pohraniční opevnění ani zdaleka dokončena. Mnoho pevnůstek zůstalo rozestavěno a mnoho jich bylo jen na papíře. Světová válka vše změnila. Po vysídlení Němců bylo pohraničí prakticky prázdné. Vesnice, osady i samoty se staly eldorádem zlodějů. Bylo rozkradeno vše. Holé zdi domů bez oken působily dojmem konce světa. Posléze přišli pohraničníci, kteří vše dorazili. Samoty i celé vesnice mizely v oblacích prachu po odstřelech. V hraničním pásmu nesměl být pro nikoho z žádné strany žádný úkryt. Zmizeli lidé, zvířata, domy. Zbyly jen příběhy. A řeka..

ze sb. Sny

:-)))

Z obce Knížecí Pláně zbyl jen hřbitov s náhrobky a dřevěný kříž v místě, kde stával kostel Jana Křtitele. Stejně jako Bučina a mnohé další obce v pohraničí, byly Knížecí pláně vysídleny po druhé světové válce. Německá jména na náhrobcích neprozrazují nic o lidech, kteří tu žili. Jen chladný vítr vanoucí od hor a ruiny staveb. To jsou Knížecí Pláně.

...jen tak si se slovy hrát

ze sb. Vřavy

Smrt, smrt ukrutná, kyselica nechutná Kyselicu sníme a smrt utopíme /lidová říkačka/