Tragický osud jejich blízkých je spojil dohromady, ale oni jdou přes všechnu bolest, která je tíží v srdcích, hrdinně dál. Společně a mimo dosah FaHy... Kdo má rád moji básnickou tvorbu, třeba pochopí i tuto báseň, která doufám neodradí kvůli svému rozsahu. Touto básní jsem chtěl říci, že i když člověk něco miluje nade vše, (v tomto případě nejbližší rodinné příslušníky) může o to přijít během pár prchavých okamžiků. Osud je nevyzpytatelný. A někdy stačí pouhá nenávist někoho dalšího... Někoho, kdo si myslí, že může řídit lidské životy pomocí nabité zbraně. :-(

***-...

***- ... o dobrých skutcích, špatným svědomí a blbých pocitech

věřím

...

pročítám

vzpomínky

Napsáno ve Vrsaru

... vzpomněl jsem si v tom dusnu na vánoce dnes

Opuštěné srdce mělo příliš velké S, tak znělo jako syčení hadů. Přitom jen říkalo, jak moc je samo.

...

dohlédnu...

ticha volání

únava