pročítám cesty dávných dní
pročítám
» autor: radek oslov |
Jen kroky které neslyšně zvou
slunečnou oblohou
do ticha kde tak lžou
i kaluží blátivou
počítám jména
neznám tváře ticha
když přijde změna
tak krásně plachá
deník co do ticha mně zve
já najdu ozvěny své
a dřív než se příště rozední
Pročítám cesty dávných dní.
slunečnou oblohou
do ticha kde tak lžou
i kaluží blátivou
počítám jména
neznám tváře ticha
když přijde změna
tak krásně plachá
deník co do ticha mně zve
já najdu ozvěny své
a dřív než se příště rozední
Pročítám cesty dávných dní.
Tipů: 9
» 24.07.14
» komentářů: 4
» čteno: 457(8)
» posláno: 0
» nahlásit
» 24.07.2014 - 09:54
.
to už tak je
člověk si vzpomíná
rád i nerad
svých minulých dní
.
možná se poučí
a možná ne
:)
to už tak je
člověk si vzpomíná
rád i nerad
svých minulých dní
.
možná se poučí
a možná ne
:)
» 24.07.2014 - 13:11
vracet se zpátky cestou milou,
v náruči mazlit se s tou vílou
co časem se někam vytratila ...
na její vzkříšení už není síla ...
však ve vzpomínkách se navždy usadila ...
v náruči mazlit se s tou vílou
co časem se někam vytratila ...
na její vzkříšení už není síla ...
však ve vzpomínkách se navždy usadila ...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Prázdný list... | Následující: Lavina hříchu