pampe

Pojď, budem si blízko
třeba jen tak, jak ty to nejlíp umíš
a poznáme oba
že umíme spolu tančit.
Nechám se tvým tempem vést

píšu Ti
že se těším
z prosté
věci poté co
pohlédnu do zrcadla
tak vím
že stále dýchám
a jsem tu
pro tebe

...a je obrovská síla to říct nahlas, i když život bolí... :-))

Při čtení Tvých básní se vždy zasním do svých snů a tužeb a všechno dostává nový náboj... a možná jsem blázen, když jsem stále zamilovaná do svého muže :-))

Jsem šťastná, že jsou stále tací, kteří si dovolí dívat se za zrak a vidět v každý okamžik zázrak...

Tvá báseň mi mluví z duše... :-)

libour: CULIKATA: Děkuji za přívětivá slova :-)

Mluva srdci nejsrozumitelnější...

René Vulkán: Děkuji za upřímná slova :-) Krásu otevřeného konce vidím v tom, že dává možnost pokračovat v novém začátku :-)

Miluju motýly, obzvláště jednoho Modráska :-)

Připomíná mi to jeden zraněný příběh, kde přední dveře jsou stále otevřené dokořán, okna narýsovaná a uvnitř vánek nového vyprávění se stejným obsazením...

řeka: rendus: Mbonita: Adama: Moc Vám děkuji za vstoupení do mých slov a Vaše vyjádření :-)

Nikdy neříkej nikdy, skvělé pravidlo, které mě pokaždé dostihlo... Tak Ti přeji spoustu krásných splněných NIKDY :-)

Roztáhl jsi ruce
a já
zastavila čas v tvé vůni

Takto se znovu a znovu zamilovávám do svého muže, děkuji, že jsi to tak krásně vyjádřila :-)

Kéž nedovolíš,
aby Tě síly opustily.
Ať stále hoříš
s plamenem pro tančící víly. :-)

Kdyby stromy mohly,
tak sebe vydají,
aby nevyhasli...
S naší hluchotou, jen tiše jsou.

Je potřeba se o ni starat
by krásně voněla.
Když květy začnou padat,
plody vzácnými se oděla.

Adama: Děkuju za zamyšlení hodný komentář. Taky si tak někdy připadám, že nerozumím vůbec ničemu :-)

Psavec: Děkuju. Mám radost, že právě takové skromné Ženy znám :-)

řeka: Děkuju :-)

enigman: :-) a jak málo stačí k radosti :-)