pampe

Hřejí mě slova ve tváři,
barevný obraz v mysli vytváří.
Pestré tužky tvých vět
radostně nechme vyprávět.

Hřejivý obrázek s úsměvem na srdci :-)

Zamilovaný Bůh do člověka...

Adama: Víš, nepíšu to pro zisk bodů na webu. Je pravda, že každá reakce potěší. I tato Tvoje. A s těmi ateisty, nemyslím si, že by to bylo takové horké. Jen spíš se setkávám se smutným křetanstvím, které spíš zůstává v bolesti. Tak to ve svém životě měním a nalézám a prožívám vzkříšení, jako mnoho dalších. Setkávám se se smutnou láskou, i tady v básních, která tak není láskou, ale vlastnictvím a probouzím se v Boží náruči, obklopená vší krásou. Je to krásné a jednoduché. Jednoduché, jak si ani neumíme představit, ale zároveň pro nás těžké, udělat svůj první krok. Rozhodnutí...

Adama: Zajímalo by mě, co se skrývá pod tím ajajaj. Mohl bys mi to objasnit? :-))

René Vulkán: sebe - nebe nebylo zamýšleno jako rým, spíš jsem hledala, co napsat na konec prvního řádku, daleko jsem chodit nemusela, čokoláda je mi hodně blízká :-)

valerie: Je krásné, že miluješ milovat. Kéž bychom si to uměli uchovat ve svém nitru jako základ všeho.

Všem moc děkuji za hřejivé komentáře :-)

Bolest je místo, které čeká na lásku,
bolest je prostor probíraný po vlásku.

Zvedla jsem oči a tiše zakřičela, přijímám
a láska rozlila se v srdce chrám.

A jsme tu jen tři-
Já, radost a Bůh.