Dota Slunská

No, to je vono! :)

Skvěle!

Jako by tam člověk byl.

Skvělej plán :)

To mě pobavilo. :)

Rychlost by nevadila, tu si čtenář určí sám. Spíš je to nepohodlné a trochu to odrazuje od dočtení. Drolí se požitek. Ale každý vnímáme jinak. Takhle to působí na mě.

Evokovalo mi to vůni brambor a šrotu a kopřiv v dřevěnénm korýtku u slepic za chalupou. To jako první.
A pak už kačule.
Tuze pěkné.

Roztoulaná. Hlavou, krajem…

Čte se to…no…jak rozsypané zrní. Ale obsah se krásně propojil.

Skřivani…předjaří a nahuštěná očekávání. Krásná.

Brežňa a Gustí si to neodpustí. :-)

To jsou krásná vyznání.

Z toho běhá mráz po zádech, zenge.

Jsou duše v klecích zakleslé…uvízlé a zlé.

Až se tají dech.

Každý malý příběh se rozrůstá před očima čtenáře.

Velký obsah v malé formě.
Tuze ráda tě opět čtu.

Jemnocitná...

Tomuto pocitu rozumím.

Nadsázka i nadhled par excellence.

Dopadlo to nejlépe, jak mohlo:)