AUTOBUS PRASKAL VE ŠVECH

----------------------------------------------------




Na skle
rozpláclé
netečné hlavy
jak na kůlech trofeje lovců lebek
...
uprostřed té hrůzy propocených těl
nedotknutelný ostrůvek krásy
jak trosečníkův sen
jak unikající naděje poslední spásy
…
vem si mne
vem
to rozepnuté knoflíčky zvou
závodníky chtíče
na projížďku průsmykem
…
a ona
jakoby nic
jen trhavý náznak úsměvu v koutcích
…
zoufalé oči s obnaženým pohlavím
z toho mají
hlavu pryč
…
a na tyčích zůstávají viset
jen do kořán otevřené po vzduchu lapající pusy

…
a v tom přeplněném autobuse
jak nacpané břicho posvícenské husy
…
přitiskla se
celá
mléčná
dráha
…
a já kosmonaut dopravního podniku
vylétám z kůže
jak ten pták
jenom tak
...
a vzduchem nasáklým potem
zavoněly růže




---------------------------------------------------