Dota Slunská

a strach? neexistuje.

máš velkej veletip

ó, tak ta jde do záložek

horejšek spodek v reflexi
pan správce panoramat
eklektik :)

Předopuštění je hezký, ačkoli smutný, vyjádření. Někdy člověk nějak ví, co ho čeká, ale do poslední chvíle doufá, že se třeba mýlí.

Je fajn, že je i na Libresu. Stojí za připomenutí.

Připomnělo mi to výrok Giambattisty Mariniho: „Básníkovým cílem je úžas (meraviglia); kdo neumí ohromovat, ať jde hřebelcovat koně.“

Tobě tedy hřebelcování rozhodně nehrozí. Leda by tě bavilo obojí. :)

Špička.

Nechala ses krásně inspirovat.

kdo s čím zachází tím také schází...

i já smekám svou kšiltovku

básněnko, píšeš čím dál pozoruhodněji (knoty oken, instantní kopějky s portrétem Bezuchova...)

silné interakce i bez dotyku :)

Však ono se ono legendární jaro zase přišantročí. :)

jako Ardina**

Zhmotňuješ slova. Je to tak výstižné!

co ti mám pořád psát, čoveče...prostě bavíš

Poezie umí i tyhle zázraky...

Hlavně nerozvařit...

Zvláštní otázka...člověk má tu nezadržitelnou potřebu ji pořád křísit. I kdyby jen z čirého zoufalství.