Vicomt Pierre

Vulvarní by bylo, kdyby se zmiňoval o míse. Takhle je to
korektní.

Velice dlouho jsem nad tím přemýšlel, nedovolím si říci, že bych zcela pochopil, ale co vím jistě, že matka Semira Gerkhana se nikdy nenaučila bruslit, pokud se Fenix odchytí před srážkou, je možné z něj udělat zavařeninu a ty lézající vlaky byly skutečně zelené. ST

Když tak dějepis z 9. třídy ZŠ, abychom byli přesnější a Bandera bojoval za velkou a svobodnou Ukrajinu - bez Krymu, protože ten daroval ožralej Chruščov Ukrajině v roce 1956. Jinak byl od r. 1825 Krym ruský. Pokud se chci pouštět do politické satiry, musím mít skutečně alespoň nějaké základní vědomosti, třeba o národnostním složení obyvatel Krymu, o násilném vystěhování Tatarů z Krymu Stalinem a o tom, co se na té Ukrajině vlastně dějě. Věř mi, že z televize a z Novinek na Seznamu přehled skutečně nezískáš. To je jako bys četl jenom Hlas Ruska a popíral ruské imperiální snahy. Objektivní informace potřebuješ a jejich na netu (pokud se nechceš hrabat po knihovnách) opravdu dost.

Nekecej, těraz ?

Za úplné postihnutí problému děkuje Stěpan Bandera.

Špatně položená otázka, vycházející z představy, že jediný Mesiáš byl ten judaisty neuznávaný a křesťany přijímaný Ježíš. Vykupitelů, tedy těch, co se obětovali pro lidstvo, byla celá řada. Každý se něčeho vzdal nebo něco obětoval, aby pomohl lidstvu. V Persii Ahura Mazda bojuje a nechá se občas umučit Ahrímanem ve jménu lidstva, v Indii se Buddha vzdává království a ve jménu soustředění se několik let nemeje, v totemistických náboženství kmenová zvířata občas obětují život za kmen , atd, atd. V té básni jsem myslel dva neurčité Mesiáše, jakých se po Praze potuluje spousta, hlavně kolem Hlavního nádraží a kterým, když se podíváš na fejs, uvidíš to soustředění, jak se obětují a vezmou si od tebe cigáro nebo dvě pětky, pak dosáhnou své vize a dokáží ti vysvětlit cokoliv. Můžu se rozepsat dál, kdyby ti to takhle nestačilo.

Já volil Zuzanu Roithovou. A vím proč. Do toho druhého kola jsem už nešel. A dodnes nevím, co by bylo menší zlo. Jen mne fascinovalo, jak se během jednoho týdne polarizoval celý národ. A nikdo mi nevymluví, že Zemana volili především ti, co nechtěli Schw. a obráceně.

Když Jan Lucemburský přijel se svým vojskem před Prahu, kdo mu otevřel brány? A co to bylo za království, které jediné v Evropě po pádu templářů tyto rytíře na svém území nepronásledovalo? Čtu to se zpožděním, ale zase si toho mohu přečíST víc najednou.

Tvé věci čtu STrašně rád. Je to moc fajn. Historii mám rád a nikdy by mne tento přístup nenapadl. Takže pomalu dočítám všechno, co píšeš. Jo a jak se Ti líbí ten historický drb, že Eliška Rejčka (vdova po Václavovi II.) usouložila Rudolfa Habsburského zvaného Kaše k smrti ? Vydržel to s ní totiž taky jen rok.

Reaguji pozdě, ale dočítám si tak pomalu předchozí. To s tím šálem nebyl vikingský zvyk, jednalo se o něco jiného. Drahomíra se bála prolít Ludmilinu krev. Což je možné vysvětlit dvěma způsoby. Buďto chtěla dopředu zabránit svatořečení, tehdy byli snadněji svatořečení Ti, co prolili krev za Pána- a Drahomíra uměla přemýšlet dopředu - anebo se opravdu bála pomsty - "Krev volá o pomstu". Jinak Vikingové poctivě vyvražďovali na dobitých územích, kde nebyly peníze na výkupné, mečem a sekerou. Proč by se zdržovali šálem. Jinak opět miSTrovina.

Je to miSTrovina. Uvažoval jsi někdy o Viole, dceři těšínského knížete Měška(?) a manželce Václava III ?
Proč si vzal jeden z nejmocnějších panovníků té doby dceru naprosto nevýznamného údělného knížete ? Nebylo to náhodou z lásky ?

Šlo by to napsat i jednou větou ?
Když ... ústa se spletou ?

ST, ale snad nebude tak zle.

Možná, ale hlavně krásné vzpomínky.

Ani plyšáci, ani pohádky se, myslím, tak lehko zabít nedají. Třeba budeš ještě příjemně překvapená.

Na to, že terpentýn voní, přišli feťáci už před čtyřiceti lety. A zdají se po něm sny. Ale vážně, tohle není slovní hříčka, to je fakt poezie.

Děkuji, Vereno, za milé přivítání. A nesmutni, pořád lepší nounejmka wayless, než surnejmka homeless. Ta původní Verena měla taky jen jedno jméno.

Co je kurážného na tom, požádat pár přátel, aby Ti posvítili na cestu ?

Ty vejtaho, my říkali vždycky šlic, ne šev.