zelená víla

na křídlech .. ber nebo padni...

tichost... a pak pár slov co říkají... a třeba ne... třeba je to .... cokoli... ať si každý poví...

na něhu se nezapomíná... něha se nepamatuje, ani neučí... něha plyne...

na vše je chvíle...

tohle přejde... přijde něco, co ... ne že oslní, je přijde... a my se najednou zachvějeme... ale tohle je známé... přesto se list otočí... ne protože musí, ale protože chceme...

zavírám oči... tím záchvěvem... vau...

pro děti neskutečná krása, si ji vytisknu a přečtu jim jí v nemocnici a budu trvat na obrázku :-)))

silná... uchovatelná...

tomu říkám umění lásky...

asi jsem zcela mimo, ale mně je to zařaditelné a popsatelné... a procítěné

a já si jdu zapálit ohníček :-)

hmmm... tomu se říká životní moudrost...

musím se usmívat asi nejspíš sama sobě, protože leckdy nicnedělání mi činní velmi spokojenou :-) pak následuje dělání ve velkém, abych odklidila následky :-))) myšlenky ochrání možná jen spánek, ale říkám si proč je ochraňovat... když si je lze neskutečně užívat jakýmkoli způsobem...a že z nich občas usnout nelze...

něco přiletí, něco odletí...

na vlastní nebezpečí jsem vstoupila... přežila jsem... objala jsem strom a na vlastní nebezpečí jdu dál :-))

krásná... životní knížka , kde se rozlévá náš rukopis, nejen náš...

a je tady paní zima... zatím je laskavá...

ty napíšeš o čemkoli a ještě k tomu krásně... zvonivě...

nejsem věřící v Toho, leč víru mám v malé zázraky, v lidi a leč dostávám - řeším v sobě zda často či občas - přes ústa, přesto mě ještě dokáží věci lidské zamlžit oči a slzy neutírat pro jejich sílu a kouzlo...

mě napadá jediné... tvé království je úžasné...:-)