zelená víla

krásné... mám ráda jemnost a odsud jsem si ji vzala...

chápu...

usmívat se maličkostem je moc důležité, dělají náš svět kouzelným...

nadějná...

tráva je krásný koberec i stromem, když na ní ležíš a díváš se vzhůru a mají úžasnou škálu barev zelené...ST

skvělá.. a ty pravidla jsou luxusní, není nad originalitu člověčích výtvorů, jsou v nich oni...

silné...

krásně vypsané ženské pocity...

snad najdeš tu dotknutelnou a hřející...

zvuk meluzíny je krásnej...ST a tvá báseň skvostná...

nádherná... když hladový je sytý něhou...

tak to je jízda...

má pravdu dáma, v každém je něco božského... jdu se zahalit do bílé a jdu poodkrývat božské ... uvidět ho v sobě už musí sami :))

tak ta pohladila... jéé, právě jsem zjistila, že číst si tě v práci je super, zastavila jsem se, přemýšlím úplně nad něčem jiným a ještě vnímám kouzla tvého vnímání... tě volím jako svou terapii :))

k výtahům mám velký respekt, dřív velkou zášť, ale po letech v zařízení s x patry a po pár měsících vystřízlivění běhat je pěšky se s výtahy respektujeme vzájemně oni mě vyvezou, já se k nim chovám slušně :) ani nevím proč to říkám, patrně proto, že mám přeplníno :))) a tak jo, zase o jednu informaci méně :))

bez pohádek by nebyly kouzla, bez pochybností rovnost...leč rozplývání zní úžasně, jdu se rozplynout v zeleném čaji a myšlenkách :)

štěstí... veselost... průzračnost...

vlastně takhle s tebou sedět u krbu, kdy prohrabuješ jiskry a nahlas přemýšlíš je okamžik hezký... vlastně moc hezký, dáváš...

bolí to... že jeho hlas a pohlazení nikdy neucítíme.. ale je, v nás...

hřeje...