zelená víla

super, není nad okamžik...

i mě oslovilo...

ST

krásně napsáno... je mi to vnitřně blízko, hranice si tvoříme v sobě my, nikdo jiný... ST

vlnkovitá...

nádherné...

Kajuta: pelíškovací... moc nehoupej :-))) aby jeden nedopadl po pudlím :-)))

P.S. není tedy fajné takto v poledne člověka uspávat :-)))

taky jsem chtěla podotknout něco o pelíškování, ale byla jsem předběhnuta... :-)))
všááák ty víš :-)

silné pozdě...

vědět,že já jsem sám sebou - vzácné mi to přijde. Ale třeba blázním, jen mám pocit, že je nějak více manipulace, tedy toho, že se nechávají lidé manipulovat - vše co pustíme do svého života je jen na nás... díky za přemýšlení ,krásně napsáno... zasáhlo mě

tak to ne, to není správně...
pryč s pouty, nikdo nemá právo nás jakkoli kamkoli poutat... můžeme milovat, mít rádi, smát se, brečet - ale svobodně... je jen na nás, jak se svým životem naložíme...jak moc opravdově se budeme cítit, protože opravdoví jsme všichni...

Domov - mě jen napadá, jaký máme štěstí , že ho máme... to místo odkud nás nikdo nikdy nevyhodí....ST

chce to vnímat jeden druhého, pokud tohle nefunguje je to jeden o koze, druhý o voze...

nádherná, víc já neumím ze sebe vyjádřit :)

souhlas s básněnkou - člověk by měl se umět rovně dívat sám sobě do očí, vše tě dožene a nejrychleji sám sebe zachytíš...

hmmmm....laskavá

super věcička...

super!!!! i já tleskám... nemám ráda aroganci, moudrý duševně vyspělý nemá toto chování zapotřebí, protože ví, že nepřísluší nikomu... velmi ráda si lidí vážím, ale k tomuto člověku cítím pouze lhostejnost, bohužel, ať sedí kde sedí... ono totiž opravdu funguje to, jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá - v každé životní situaci...

i mně líbí...