Idiotské zvyklosti

Idiotské zvyklosti
Je protizákonné střílet na prezidenta kuličkami? Samozřejmě, že ano.
Ale zákon o tom přece nehovoří.
Je protizákonné jíst v divadle slané chipsy při představení? Není.
Ale prostě se to nedělá.
Je protizákonné čmárání po cizích zdech, plakátech a podobných věcech? Je. Ač zákon nehovoří o tykadlech a neslušných nápisech, je to prostě trestné.
Nelze však na vše sepsat zákon. Proto je nutno řídit se zvyklostmi. Každá komunita má své zákony a zvyklosti. Nikde ve světě lidí, není povoleno vše, co není zakázáno. Pokud jedinec není ochoten respektovat zvyklosti, musí být ze společenství vyloučen, neboli potrestán. Jenomže jak potrestat někoho, kdo se ohání zákonem a o zvyklostech prohlašuje, že jsou idiotské? Obyčejně je vyloučen tím, že je ignorován. A všichni čekají, až přestoupí zákon, aby mu to spočítali. Ale je možné ignorovat prezidenta? Navíc takového, jenž je přesvědčen, že se mu nemůže nic stát?
Možné to je. Je nutno se chovat stejně, jako on. V rámci zákona, ale ne podle zvyklostí.
Pozveš mne k jednání na hrad? Nemám čas.
Někam přijdeš? Nezájem. Něco jsi prohlásil? Totéž.
Sebestředný, i když arogantní člověk, toto dlouho nesnese. Vzhledem k tomu, že zajisté není hloupý, brzy pozná, že jde o bojkot. Ale nebude mu to nic platné. Bude nucen přehodnotit svůj pohled na zvyklosti a podřídit se většině. Nebo odejít.
A to by bylo nejlepší, co by nás ostatní, (kteří se zvyklostmi řídíme), mohlo potkat.