René Vulkán

prší kap na oční víčka
mžikla řasa, bledá líčka
slaná kapka do make-upu

Ty už se maluješ?
Počkej jak tě zdupu
Asi bude půtka
vypadáš jak prostitutka

básněnka:
do zelí s umytáma nohama

PS
nikdy jsem zelí nešlapal a ani babička, které jsem se na to ptal nepamatuje, že by někdy ona nebo její předkové zelí šlapali
u nás se to, kam paměť sahá, dělalo rukama

je výborná!!!

klidně vymazat zájmeno - ten

Říčka štíhlonohá
horská dívka ... výborný

jo, jo, tyhlety zemité já můžu

ty dva první verše otevřou miniaturu v duchu romantického zamilovaného veršování ...
a druhé dva mi k tomu nějak nesedí, možná proto, že se nerýmují, ale je to jen můj dojem a kdo ví, jestli správný

já třeba problém s tím, že bych upadal v zapomnění nemám

mám na to lék:

nebýt v paměti

:-)

Copak se stane, když se duše pokrájená hodí třeba na zorané pole.
Co z ní vyroste?

temně temné

to spojená chlastu a rohypnolu mě vybízí k nabídce:

Nechceš se zastavit?

:-)

trochu optimismu
a třeby ty zombíky nakazíš životem

Když oni dokážou nakazit neživotem, musí to jít i naopak

mám rád podkolena Lenky
má nový podkolenky
a co ty?
koupil jsem si nové boty

nalezl jsem silná místa i překvapivá místa

jo, jo, za chvíli budeme na řadě my

vzpomněl jsem si při čtení na recitaci saniťáka z filmu Sestřičky. Hrál jej Olda Vízner.

tip za návod, který bych si měl vzít k srdci

uf, ještě že to tak dopadlo

a pak tíško plakat
a schovávat slzy
pod polštář

o tvé spáse jsem přesvědčen :-)

toto je bolestné
odmítání nového života mědlouhodobě bolí