René Vulkán

příjemně melancholická

má to kouzlo a příjemnou melancholii

pěkná imprese

možná že, fakt jen možná, některým rýmům by trošililinku víc slušelo pročištění

už nechci
v lesy
pořád se
hnát

kdo ty hříbky
furt má čisti
smažit
vařit
žrát

:-)

jeho mlsné jazyky olizují buřta

Má to gule

Řítili se do propastí
byli sami sobě záhubou
pro lásku na tisíce částí
zůstala růže se stuhou ... dokonalé

vzletné v jednoduché výstižnosti

já jsem lenošný čtenář a tahle mně dala zabrat
:-)

J.F.Julián:
doufám, že mně dají taky Nobelovku jako jemu
:-)

jednoduše
silně
hlubinně

napsané

líbí se mně moc ten malebnej nájezd hned od začátku, hned první sloka je apetýtlich
...a pak jak to připluje po horké hladině slunečních paprsků ke kávě s ořechy - ta hnědá káva s hnědí ořechů a možná i hnědýma rukama, které jsou od loupání ...
a pak je úplně pro fajnšmekry nápad - že čtenář čte - ořechy - a čeká rým - střechy - jenže je tam - střech!!!!
A to mi přijde jako synkopa v hudbě, kdy čekáš ukolíbán rytmem jeho pokračování, ale pic ji - synkopu ... je to svěže, neočekávaně jinak.
ST je málo!

Jak měkce jsme si lhali
ustláni vedle sebe
přísliby zubních nití
pak paradontózu
jeden od druhého chytí
:-)

Stolenheart: Ty šípy jsou dobrej nápad

lahoda

a já furt
proč ji marně hledám
že už nemám sil
a on Gabkin
Můzu znásilnil

Zofalá a to zoufalství je čitelně vyjádřené

s alkoholy v krvi - to je záměr nebo překlep?

společné chvíle zanikají
rychlostí světla
proplouváme mezi sebou ... dost dobrý