Stydlivka

Trošku studu a hrst vášně,
já vím, že zní to trošku zvláštně,
však to jsem celá já.

Od medu i od popela,
přestože jsem vážně skvělá,
vždycky zrudnu zcela.

Umím brát a umím dávat,
nebudu se s Vámi hádat,
však pohledem vždy uhýbám.

Trocha studu do tmy skrytá
srdce bije, rychle dýchám,
mám strach, že jsem směšná.

Ve snech statečná a jiskra v oku,
pevný pohled, váhám trochu,
už zas nevím kudy kam.

Se svítáním, s probuzením,
zase v stydlivku se změním,
zas mám duši králíčka.