básněnka

zenge: někdy se zapomenu a jablka se rozkutálí...seberu je a dám se do toho znovu...jak jinak:-)

Kdoví jak to bylo, třeba nebyl tak mužně urostlý a fáma se zubama se hodila;-)

Škoda, že nejsem Jarmila;-)

Každej máme svý démony a je jen na nás, jak je zvládnem

Jsem polapený čas s kapkou vlahý krve a nezbednice s rojem včel a s Monteky si píšu nocí, čekaje na pocel, jsem černá co prý bolí v hrudi...jsem jedno z menších zel a čekám marně, kdy se vzbudím, láska ta není na povel...

líbí se mi tam ta andělice:-)

mudruješ náramně!:-)

usmívám se nad nimi:-)

rovný chlapy mám ráda..křiváky nesnáším...

krásně zamilovaná:-)

tak to někdy chodí, že pavouk- muž si jiné, jak loutky na provázku vodí...jen neví ten švarný osminohý muž..že na každého jednou dojde...a pavučinou pojde:-)

krizekkk: díky...:-)

k těm posledním řádkům mám poznámku..jak kdy...:-)

já bych snad ani nemyslela:-)

když prší...prý padá štěstí:-)

právě začínám nové dobrodružství...usmívám se

a mně by docela stačily dvě první věty...

a moje žábry řikaj..dobrý vašnosto..moc dobrý

ty ses trošinku namazala:-)

má raděju sladko, než slano..ale musím dávat pozor na tajli:-)..tobě dávám medali