hloubavá

Já kasám noháv raději dříve. Kdo je připraven, není překvapen! :-))

Je osudem rodičů, aby byli opouštěni. A je přirozené, že se jim stýská, zvláště zpočátku je to až fyzická bolest. Ale oni se vracejí, proměněni životem, zmoudřelí a vděční za to, co pro ně rodiče udělali. Je to období zmoudření, dospělosti. Pochopení vlastní odpovědnosti. I my jsme si tím prošli. I my byli daleko od svých blízkých a bojovali své vlastní zápasy, aby z nás bylo to, co z nás je. Je to přirozený běh života a já ti přeji, aby se tvá dcera ráda a s láskou vracela.

kasparoza: Tak to děkuji! Tvé pochvaly si velmi vážím.

Monysek24: Děkuji!

krizekkk: Někdy děsně! :-)))

René Vulkán: Probůh! To snad ne! :-))

Docela jsem se zasmála. Nejvíc při pasáži o učitelkách. Víš, jsem úča na základce a musím ti říci, že máš dost zkreslené představy. (Leč - učit jsem začala až v osmdesátých letech, tak nevím, jak to fungovalo dříve.)

Tak to děkuji. :-))

Jo. To je nezapomenutelné. První pohled - a pouto k nepřervání!

Má to náboj. A atmosféru.

Tak to je drsnej příběh.

vanesa: Děkuji.

Lilith: zenge: Tak hezky podle návodu, ju! :-)

No ta je ale překrásná!

No - ovar s křenem - neznám nic lepšího!

Nostalgická.

Nech mu tu jeho (ať už je tím cokoli). :-))

Ano. Jsme bohatí láskou, lidskostí.

Že by soumrak věků?

Má kouzlo lásky.