Ringo

Existují lidé asi,
opravím se – jsem si jistý,
jež bez ohledu na počasí
mají duše stále čistý.

Číst tvoje dílko, to nebylo za trest. ;-)

Svatý Petr šílí, ječí,
jako Gogh si řeže ucho:
Těm lidem se nezavděčím,
už jim zase vadí sucho!

Nebude snad průšvih velký
a nezmizí ti radost všechna,
když se z oné spasitelky
vyklube jen slibotechna. 

Sluníčko, mediku, máme mít strach,
že z tebe za pár let je druhý Cvach?

Perlou je tvá Průvodkyně,
kterou ovšem nezří svině.

Můj mozek se věřit brání
zmíněnému skalpování,
vsadím víc než haléře,
že ti zbydou kadeře.

Tvoje dnešní verše měly mimořádnou hloubku, ty potvůrko jedna básnická. ;-)

Psavec: A co zase přijde? Ano, poděkování.

Psavec: já.x.ty.y.: Já vám oběma poděkuji, myslím si, že si to také zasloužíte. 

Kdo takhle píše o stromech, ten nebude na básničky dřevo. 

Začátek byl velice slibný... ;-)

Najdu tu odvahu, nebudu srab,
pochválím obzvláště příměr dvou bab. 

Mně to prostě, Ani, nedá,
drobnou výtku provedu,
tvé dílko je pro medvěda
a ani slovo o medu! (mrk)

Je to pěkný. A basta!
Žádnej literární bastard. 

Náhle běží žena z Baltu,
k břehu míří tělo nahý,
nečekal bych tolik kvaltu
od metráku živé váhy.

Hrůza svírá „andělíčka“
jako z času baroka,
ústa křičí, blednou líčka:
Zahlídla jsem žraloka! 

Smutný vešák (celkem fešák)
viní osud z mnoha běd,
našel nítě, v chodbě věšák,
za družkou šel v onen svět...

obaleč jabloňový: Annie, já úplně nevylučuji, že na tom něco je. 

Já jako Lubos mám za lubem Lubu.

Ale tebe bude asi víc zajímat, jestli se mi tvoje dílko líbí. Muzes si oddychnout - líbí. 

Tvá básen, kozo rohatá,
je na prímery bohatá. (úsmev)

Ano, zaražené větry , o tom by se daly psát celé romány...

Řeko, viď že se nezlob´íš za styl mého komentáře? Vtipkuji, ale ta větrná pasáž je opravdu skvělá.