JULIUSRUH
rád bych viděl jak se tváří
v rozžhavené kanceláři...
» autor: Mario de Janeiro |
Uprostřed léta páně
v tom kempu na Rujáně
chladím si mozek, tělo
přesně tak jak to chtělo
vzduch osmnáct
a voda ještě méně
já divím se své ženě
jěž celá odhalená
cachtá se po kolena
v moři
víc už se neponoří
vadí jí vítr déšť i chlad
jen počkej
budeš vzpomínat...
v tom kempu na Rujáně
chladím si mozek, tělo
přesně tak jak to chtělo
vzduch osmnáct
a voda ještě méně
já divím se své ženě
jěž celá odhalená
cachtá se po kolena
v moři
víc už se neponoří
vadí jí vítr déšť i chlad
jen počkej
budeš vzpomínat...
Tipů: 15
» 07.08.15
» komentářů: 7
» čteno: 522(14)
» posláno: 3
» nahlásit
» 07.08.2015 - 15:50
krizekkk
V kancelářích maj většinou klimu. To na střeše, to je žůžo. :-)
» 07.08.2015 - 19:40
1
Náhle běží žena z Baltu,
k břehu míří tělo nahý,
nečekal bych tolik kvaltu
od metráku živé váhy.
Hrůza svírá „andělíčka“
jako z času baroka,
ústa křičí, blednou líčka:
Zahlídla jsem žraloka!
k břehu míří tělo nahý,
nečekal bych tolik kvaltu
od metráku živé váhy.
Hrůza svírá „andělíčka“
jako z času baroka,
ústa křičí, blednou líčka:
Zahlídla jsem žraloka!
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Kde jsou? | Následující: TŘÍDNÍ NEPŘÍTEL