Cestou

Jaké to je
jít bělostí
až tam kde čerň ji přemostí?
Dá se ujít čistě bíle
dlouhá nebo krátká míle?

Co když by šlo se růžovím
bolestně prošlo trnovím?
Pak mělo by být růžově.
Tak pokud trochu prosit smím?

A co tak třeba zelení?
Za ručičku s nadějí.
Jo, jenže než se nadějem
zeleň je pryč
je hnědá zem.

Pak tedy modrou
modřičkou
a třeba úzkou cestičkou
dvě stopy by se modraly
a táhly by se do dáli.

Jít zlatožlutou sluneční
hřát se tím zlatem
mnoho dní.
Žlutými očky kopretin
vyléčit bolest
temnou naplnit
srdce síň.

Snový chodníček fialek
tajemná lila cesta
ta byla by jen jedna ze sta.
Po ní by koulely se
kuličky hroznových vín
a život by se přiopil.

Rudě ohnivá cesta
jak z lístků vlčích máků.
Jít ní člověku tolik sluší
neujde žádnému srdci zraku.

Prolínají se barvy
život den za dnem kane.
Možná, že často padám
a jsem celá od barev.
Dojít chci rovně Pane ...