Ringo

Dobrou jsi napsala básenň.

A nebo se přece jen odvážím jít ještě dál než Libour – skvělé. :-)

chválím tě za použití slovního spojení „rozčepýřená šošolka“. Ale to rozhodně není jediná věc, která se mi ve tvém dílku líbí. Také například oceňuji kaskadérský kousek prvního muže katolické církve. :-)

Tvoje dílko mi připomnělo, že už jsem si hodně dlouho nedal do trumpety... ;-)

Já to slovo verbálně ani písemně nepoužívám, ale připojit se k Psavci mohu.

Pro náladu Vánoc rána –
autor koupil duriana,
svátky budou v jiném duchu,
obydlí je plné puchu
nepomůžou vůní spreje,
ten plod smrdí, doma zle je,
rodinu teď navíc ruší,
že na dveře soused buší,
přibíhají celé masy,
Psavec vztekle rve si vlasy,
dranžírák pak k břichu dal:
Proč já vůl to kupoval... ;-)

A mne zase potěšilo, že nemáš kladný vztah k výrobkům tabákového průmyslu. Jsem rád, když se kolem žen line hezká vůně a například Sparta má například do Max(e) Mary poměrně daleko. Alespoň podle mého čuchometru... :-)

Říkám ti, Taro, ženo sošná,
že můj smích uslyšíš. Možná...

René Vulkán: Mě zaujal i tvůj komentář. Dík.

Milá Lilith, kdyby mně v životě ušlo jenom tohle... Ale samozřejmě mi nic neušlo. Jen zásadně nenosím na rukou chlapy, natož své soky! (mrk)

A nahlédnutí nevidomého snad ani nestojí za poděkování. chacha

Oddychl jsem si, že ses neptala mne, jestli bych tě unesl. Na rozdíl od tebe bych kýlu na těle mít nechtěl... (mrk)

Ačkoli v ohništi teplo praská
jedině tělo hřeje krb,
však duše mrzne, chybí-li láska,
srdce zná pouze slovo „trp“.

Já k tomu dodám jen poměrně stroze:
Se smrtí postávám na válečné noze.

S dietou se blbě žije,
láska má holt kalorie...

Ne, takový hňup ještě nejsem, abych teď dělal nějaké žertíky. Téma je smutné, ale dílko je pěkné.

Přetavit smutek do humoru není ptákovina. :-)

Ve tvorbě jsem bez aktu,
připomínám Nepraktu. :-(

Tvoje dílko se mi trochu líbí. ;-)

Závidím ti – mně se tolik krásných a nahatých stvoření rozhodně neukazuje... :-(

I když jsem přibližně o devatenáct generací starší, alespoň částečně tvoje dílko cháapu...

Dělá mi radost víc než trošku,
probouzí vzpomínky na Foglara,
líbám jí za dílko rychle nožku
(myšlena autorka, ano – Tara).

Kapka: Promiň, ale prudce s tebou nesouhlasím. Podle mne to má vavaoko hezké a smutné. ;-)