Ringo

Je pozdní večer, první duben,
pod sosnou ležím v pytli těsném,
nevlastním břicho, spíše buben,
půldruhý metrák vadí děsně.

V hlavě mám Karla Hynka Máchu,
jak asi líbal svoji Lori,
píchnul mne komár, a má tu bráchu,
není ňák brzo na ty tvory?

To ještě celkem dobře mi je,
teď teprv přijde pravé hoře -
spacák chce se mnou sdílet zmije,
na hlavu dosed zadek tchoře...

Procítám dopis a zjistuji dedukcí,
proc chybí reakce od Babocky,
príserne cetné jsou pivecka locky,
chces-li mít odpoved, tak proved redukci. :-)

Já to, má lásko, dobre vím,
je mimo lidské ´chápání
tohle hrozné chrápání,
jímz celou noc te probouzím.

Smesice pazvuku, predevsím chrochtání,
tvou jemnou psychiku k sílenství dohání,
ber prosím po ránu dýchnutí do dlaní
za moji omluvu, uprímné pokání...

Myslím si, že tvoje Vesmírná kaňka není nesmírnou kaňkou mezi zdejšími díly.

Jsem si skoro jistý, že s tím doutníkem neměl něco společného nikdo z Rychlých šípů.

Musím upřímně přiznat, že když jsem se prokousal těmi mraky strof až ke konci, byl jsem také trochu znaven...

Zato já, střevo, k tvému dílku přilez a otevřel! To teprve bylo lamentování... ;-) ;-)

Bean: Díky, tys měl s tím čtením a chválením mého dílka také dobrý nápad.

Za verše o parybáku
nedostaneš po rypáku. ;-)

Já jsem čekal spíš něco kolem zabijačky... ;-)

Mám podobný názor jako Tara.

Já z těch drben skoro pláči,
v lese je jak na pavlači...

Jestliže jsi posedlá všímavostí, tak si možná všimneš, že i já jsem pod tvým dílkem zanechal komentář.
A pokud ho budeš číst, pokus se svou mysl oprostit od návalu zuřivosti... ;-)

V domech hudba zní si,
rozhodně ne v dur,
smrady se tu mísí,
zbloudils – nevíš, čí si,
mdloba, kdos tě křísí,
ach ten romadůr...

Než mé tělo svěří hrobu
do rubáše sbalené,
chtěl bych dělat žabky v Obu
a ještě radši na Leně.

Vydrápal se pracně na kru,
stálo ho to spoustu sil,
jektá zuby „hergot! ksakru!“
vzteklý nilský krokodýl.

Chytil jsem ho za háro,
zadek trefil špičkou bot,
táhnul zimu na ÁRO,
ten chlap má snad v hlavě šrot!...

Každý jsme asi zažili spoluobčany, jejichž dech měl do krémového likéru z Irska setsakramentsky daleko...

To jsi určitě zase u známého kopala deset hodin na černo uhlí. Lil, já si myslím, že to fakt není práce pro tebe...

Mně se také líbí nejvíc ten závěr.

fialka: Já to budu pro jistotu brát kulinářsky i čtenářsky.

Vlecu se zas novým ránem,
strejchnul me metací vuz,
v zlucníku vyvádí kámen,
bez prachů, proste hnus.

V hromádce uvízla bota,
ptácek mi "ozdobil" vlasy,
jiný at cekaj na Godota,
masli si uvázu asi...