Ringo

Hle! Další pěkné dílko!

Emmíku, kdy už konečně začneš zobat ty?! (Ano, myslím samozřejmě mně z ruky.)

;-)

Já si dám pozor a budu raději šetřit slovy. Jenom se pokusím o alespoň lehce inteligentní úsměv. :-)

Známé pranostiky říkají:

Březen – do banky s vkladní knížkou vlezem.
Duben – kulový tam zbude.

Z trémy je mladá Božena
prkenná a kožená,
nervózní jak hlouček branců,
plete si i druhy tanců,
poznala to, je jí k pláči,
k polce dělá kroky čači. ;-)

Moje maminka byla také Božena.

Hochu, údy od sousedky,
nezačínej žádné pletky,
chce tě dostat na rozvernost,
slíbí sexu velkou dávku,
od ženy má objednávku,
otestovat tvoji věrnost. ;-)

Mizík – tak jsme říkali v naší partě kapsářů jedné moc šikovné holce. ;-)

Snad z děcka nevyrostl dospělák, který kamením hází. ;-)

Já mám někdy dlouhé vedení, ale v Krumlově jsem zažil mnohem příjemnější dvojité.
A malý psík mne zde chňapnul po nosíku.
Kdepak, toto město nebude vymazáno z mé paměti. (fotogenický smajlík)

Málem jsem se vyděsil, že jde o vampírky s Tarou. (ulehčený smajlík)

Cožpak arachnofobie není strach z papoušků?...

Rakvičův dědeček z maminčiny strany Osip Popelovič Urnov pocházel odněkud z Ukrajiny.

Jméno tvého neboštíka se mi moc líbí. :-)

Tvý dílka nejsou brakový.
A buchty chci jen makový. (vrnící smajlík)

Já osel jsem osla vůbec nečekal, spíš nějakou paní v šusťáku. ;-)

Jediný světlý bod pro zaměstnance nastal, když pana ředitele navštívila jeho půvabná mladá manželka, která do továrny chodila zásadně v mokrém tričku. A jednou dokonce bez něj!

Zajímavá sonda do poměrů v dřívějším NP Tesla.
Odtud vzniklo mimochodem úsloví makat jako barevnej“. ;-)

„V matracích a polštářích
vycpáno je peřím“

Zde jsem čekal něco, co však nepřišlo. Ani později ne. Chybí sebemenší zmínka o roztočích. Tím ovšem celé dílo velmi utrpělo…

Z figurantek jsem víc pryč,
dělávaj u geodetů,
trpělivě drží tyč,
kéž hned jedna u mne je tu!

Sice přišla, však prádlem straší,
zdá se mi už „trochu“ starší...

(smajlík s pokrčenou pomlčkou)

„všude je kouzlo, kam ty vkročíš“

Tomu se říká kouzlo, když tam potom sto let tráva neroste? Nebyl by výraz “tragédie” trefnější?...

Košík - tam jsem v 80. letech několik let bydlel. Tak se v Praze jmenuje ubytovna a sídliště.

Já také vzkazuji manželům Kajutovým, že se na ně za nechtěné početí nezlobím. ;-)

Oddychla si Kateřina,
však to také byla dřina,
nad ním se teď doma kochá,
v zoo tajně čmajzla hrocha.