Ringo

Těm pudlíkům zrovna moc nezávidím...

Prošlé byly uzeniny,
šoufl jim je doma nyní,
však vytouženou barvu mají,
oba dva se zelenají.

Dodat se tu ještě hodí –
na záchůdek (sólo) chodí. ;-)

Já vůbec neskrývám, že můj had už moc vášnívý není... ;-)

„Jaro se pak vrhá na sníh, jak hladová vlčice“

…a já se pak na jaře po rumách jako hladovej vlčák vrhám na ženy… ;-)

Kam se na tebe hrabou Tri sestry! (O Ctyrech z tanku a pejskovi ani nemluve...) :-)

Pocasí jiná vec vytesní,
lesk se nám navrátí do ocí,
blízí se únor, ten Vítezný,
dokonce kulaté výrocí. ;-)

Cyankáli vcucla v mordu,
hoďku řádí na snowboardu,
pak však divně zafrkne
a přece končí na prkně.

„zanechávám za sebou vraky zbytečných minut“

Jsou i velmi drastické případy, kdy za sebou ženy zanechávají vraky něčeho, co byli dřív muži… ;-)

Spojení je v háji, k ďasu,
došlo totiž ke kraťasu! :-(

Tak v tom aby se vskutku pašík domácí orientoval. A ani pro něj to zřejmě nebude zcela snadné...

Jirko promiň, že si dovolím polemizovat, ale podle mne se v té svěrací kazajce zrovna moc volně cítit nemohl... Dvě zdravé ruce asi měl, ty jo...

(Snad za mnou teď nebudeš chtít poslat olověnou kuličku.)

Aktivní nadšenci lyžařských sportů
a kluci s hokejkou kousaj se do rtů,
pak svůj vztek potlačí, u zimy škemraj:
Nebuď už, prosím tě, tak líná lemra...

Můj tatínek také někdy svařoval. Ale jenom pomocí elektrod různé kovové části. :-)

Jawajková pantomima – to jste seděli mlčky na motorkách?... (mrk)

Já osobně dávám před doktorem datlem přece jen přednost primáři Sovovi...

„napít se vody ve stočených listech rostlin, co na tvé dlaně čeká“

Hospodský verš by mohl znít například takto:

napít se točeného piva, co na tvé hrdlo čeká

To obrůstání kamenné sochy lidskou kůží mi způsobilo na těle husí kůži, což jsem neregistroval s kamennou tváří...

V nalezení elixíru
neztrácejme nikdy víru.

(K pesimismu přiznat smím se?
Já sám toho nedržím se...)

K tvému dílku mám jedinou výtku – tři hosté nemohli stát v kruhu, byl to trojúhelník. ;-)

Čtenářské klubko, nejpozději ode dneška až do smrti budete vědět, že píši skvělé veršíky a že kromě vochechulí existují ještě i vychucholi.
Všem díky a fialce navíc omluva, za můj laxnější přístup k počtu slabik.

jitka.svobodova: I já pociťuji v tomto směru výrazný deficit... (spíše tedy smutný smajlík)

„Rumpály, kladky a čepy na přemisťovaní kulis Vesmíru,“

To by si možná se zájmem přečetli i Archimedes s Grygarem.