Ringo

U nás zazobaných erotomanů je to jinak než u hastrmanů – my dáváme perličky za škebličky... ;-)

Radost žáby chápu vskutku,
kdo by toužil po žaludku...

U tebe neobvykle smutné veršíky...

U skla se snesou ta muka,
horší je, když křupne ruka...

„zout démona Alkohola z těla
a zpívat songy veselé snad při kávě“

Aby to nebylo tak kách (ne každý má nervy jako lana), navrhuji pro plynulejší přechod kávu irskou. ;-)

Co se jara kýče týče –
je tu, až se pohnou rýče.

„"Stačí,že doma je již strašilka“

a

„už u nás mečí i koza rohatá“

To je mi fakt líto, že musíš sdílet společnou domácnost s tchyní… :-(

;-)

Našel jsem v sobě dostatek sil, abych dílko dočetl až do konce. ;-)

„Jako hříva Yoko Ono
světýlko uprosttřed chaosu“

Škoda že se už nemůže objevit holá lebčička Karla Hály, to by bylo světla uprostřed chaosu… :-)

Ale proč ne, i zralejší muž se přece může začít zajímat o klínové písmo... ;-)

Já bejt tvou mámou, tak ti za tohle zadek vařečkou určitě nezvalchuju. ;-)

„Hm, být tak z láhve džin
přenést tě do krajin“

Hm, to je úvod pro vás slušňáky, nám drsňákům by se víc líbilo:

Hm, pít tak z láhve džin
šňupnout si kokain

;-) ;-) ;-)

Jen jestli nebyl budík spíš menší, ale obrovský ty dávky meruňkovice. To by vysvětlovalo ty halucinace o ochlupené domácí obuvi a elektrické soupravě. ;-)

S šantou mám na rozdíl od šantánu nulové zkušenosti.
Možná budu něco jako dvoutřetinová Tereka – jím maso a jsem velmi pomalý. Jen vousů vlastním mnohem víc.
krunýřonožci vzkazuji: Buď ráda, že máš v očku jen slzu, ječné zrno by bylo horší.
A na Taru mrkám bezzrnným levým orgánem zraku. ;-)

Až na ty nepříjemné lidské bradavice . Ten Pán plastický chirurg by s tím měl konečně jednou provždy něco udělat... ;-) (raději, ať nejsem takovej kruťas)

Jiří, nechci ti do toho moc mluvit, ale nač vlastně tohle dílko, proč ho tady máme? ;-)

Já vidím hlavní kámen úrazu v tom, že se ona retardovaná osoba dopustila krádeže . Votočit náhrobní kámen není žádná psina...

S jablky jsou vždy nějaké problémy. A bubák patří ještě mezi ty menší...

To není věc vůbec marná,
vrhnout se při smutku do výtvarna.
Když vzniká akvarel či olej,
rány v srdci méně bolej.

Škoda, ani toto dílko nebylo věnováno vodováze... proč jen jsou libely v poezii tak přehlížené.. :-((