Ptáci krásně řvou…
jen tak na sobotu s úsměvem... ;-)
» autorka: Lilith |
Březnový jitro a ptáci venku řvou… a mně se chce najednou brzy vstávat.
Tělo je ospalý a líný, jen mozek se vznáší na krásných myšlenkách jak na šňůrkách balónků.
Jenže postel mne magneticky drží v teploučku pod peřinou, když v pokoji je chladnej ranní vzduch.
Protahuju se a natahuju, až jsem dlouhá jak had… tak ještě se na minutku svinu do klubíčkový spirálky.
Ale nakonec vstanu, i když nemusím a rozkutálím se do novýho dne.
Je totiž sobota.
Vzpomněla jsem si na studentská rána v podnájmu, když obrovský ruský budík zvonil, jako kdyby stará tramvaj vjela zavřeným oknem do pokoje… usmívám se… ten budík měl zvonec na hlavě.
A já tenkrát ve starém domě nosila chlupatý pantofle s bambulkama… a se spolubydlící popíjela meruňkovici ráno před odchodem do školy, na zahřátí… ale psst…
A teď se na sebe podezřele dívám do zrcadla… jejda, jsem to fakt já, ale v nějaký podivný rozcuchaný paruce.
Namočím prsty a snažím se zkrotit stojícmotrčící vlasy.
A začesat do kudrn rohy a beránčí anténky.
Dokonce opravdu vypadám jako Slunce s paprsky… jen škoda, že nejsem blondýna… chi chi…
Ptákům je to jedno, krásně si řvou a já si s hřebenem v ruce zpívám s nimi:
„…je ráááno, je ráááno… nohama stííráám rosu na dlaždicích…“
(à la Wabi Daněk, hihi)
:-)
.
Tělo je ospalý a líný, jen mozek se vznáší na krásných myšlenkách jak na šňůrkách balónků.
Jenže postel mne magneticky drží v teploučku pod peřinou, když v pokoji je chladnej ranní vzduch.
Protahuju se a natahuju, až jsem dlouhá jak had… tak ještě se na minutku svinu do klubíčkový spirálky.
Ale nakonec vstanu, i když nemusím a rozkutálím se do novýho dne.
Je totiž sobota.
Vzpomněla jsem si na studentská rána v podnájmu, když obrovský ruský budík zvonil, jako kdyby stará tramvaj vjela zavřeným oknem do pokoje… usmívám se… ten budík měl zvonec na hlavě.
A já tenkrát ve starém domě nosila chlupatý pantofle s bambulkama… a se spolubydlící popíjela meruňkovici ráno před odchodem do školy, na zahřátí… ale psst…
A teď se na sebe podezřele dívám do zrcadla… jejda, jsem to fakt já, ale v nějaký podivný rozcuchaný paruce.
Namočím prsty a snažím se zkrotit stojícmotrčící vlasy.
A začesat do kudrn rohy a beránčí anténky.
Dokonce opravdu vypadám jako Slunce s paprsky… jen škoda, že nejsem blondýna… chi chi…
Ptákům je to jedno, krásně si řvou a já si s hřebenem v ruce zpívám s nimi:
„…je ráááno, je ráááno… nohama stííráám rosu na dlaždicích…“
(à la Wabi Daněk, hihi)
:-)
.
Tipů: 8
» 24.03.18
» komentářů: 14
» čteno: 838(19)
» posláno: 0
» nahlásit
» 24.03.2018 - 20:04
Někomu lezou na nervy, mně osobně naopak, rád je poslouchám, jak koncertují, mám rád ty neposedné vrabčáky, připomínají mi někdy i lidské jedince. :)
Líbí se mi myšlenky jak šňůry balónků, jů. :)
Magnet postele je mi povědomý, máš skvělé nápady, Lil. :)Občas se necítím být hadem, ale skládacím metrem. .) Slunce s paprsky, pohled ráno do zrcadla na sebesama občas vyděsí každého z nás. Hi hi. :-)
Daňkům s ptáky ST a Z .)
Líbí se mi myšlenky jak šňůry balónků, jů. :)
Magnet postele je mi povědomý, máš skvělé nápady, Lil. :)Občas se necítím být hadem, ale skládacím metrem. .) Slunce s paprsky, pohled ráno do zrcadla na sebesama občas vyděsí každého z nás. Hi hi. :-)
Daňkům s ptáky ST a Z .)
» 24.03.2018 - 20:08
Kajuta: Když mě ráno ptačí hulákání probudí, je to pro mne hezký začátek dne :-) Děkujíkujů ti za milý komentík :-)
» 24.03.2018 - 22:58
Jen jestli nebyl budík spíš menší, ale obrovský ty dávky meruňkovice. To by vysvětlovalo ty halucinace o ochlupené domácí obuvi a elektrické soupravě. ;-)
» 25.03.2018 - 14:12
Ringo: Ty jsi to zas po Ringovsku vykoumal :-))
A já ti kujuuuu za pobavení :-)
A já ti kujuuuu za pobavení :-)
» 25.03.2018 - 19:50
ttragelaf
ST
mně se líbí slovenské slůvko : parochňa
mně se líbí slovenské slůvko : parochňa
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Madam planeta | Následující: Runy pro rytíře