Ringo

Já když osahávám hlubiny, tak také celý zářím... ;-)

Došlo k pádu jablíčka,
jemu je cíl celkem putna,
stala se jím hlavička
přemýšlivce pana Newtona.

Po zaklení začal s prací
a hezky popsal gravitaci.

„jadérka se uvnitř chvějí
jak srdéčka“

Samozřejmě proti této pasáži vůbec nic nenamítám, ale
ani slůvkem se nezmínit o červu a jeho Parkinsonu, to podle mne v pořádku není...

Výrazná redukce byl dle mého názoru dobrý nápad. Původně zamýšlený tvar – přesně tolik poschodí jako v Empire State Building by se zřejmě u některých čtenářů nesetkal s jednoznačně kladnou odezvou...

„visím za netrpělivost“

Za hlavu by bylo horší. O dost… ;-)

„propadám tělem jak kovovým kruhem strážního koše“

Muž by se měl hlavně strážit toho, aby se psychicky nepropadl, dostává-li od žen s kovovou (většinou železnou) pravidelností košem…

Já když si cucnu obzvlášť hodně alkoholu a vpiju se do mimořádné formy, tak také vrážím do zdí. Ale zatím jsem vždy zůstal na té původní straně. ;-)

Nemíním tvé dílko roztrhat jako ozubené kolo sítě. ;-)

V životě musíme počítat s konstantou zvanou smrt...

Zahynula hovniválka,
brzy začne zuřit válka,
pozná houbař sváteční
kyselinu mravenčí.
Přežije ji lidský tvůrek,
ne však véču z muchomůrek...

Proti tomu, jak tady nad dílkem kvílím já, to skoro vypadá, jako kdyby měly mumie od doktora nařízený hlasový klid... :-)

No, nějaké mouchy by se na tvém dílku najít daly, ale o ty se už postará mucholapka ranvej. ;-)

Člověk může být z nedostatku malých mrtvic na pořádnou mrtvici...

Ano, i do tvé tvorby se jasně promítl hřejivý příchod jara. Tomu se poeta těžko ubrání...

Bude to usnutí příjemné dost?
Zkus se mi ke spánku spíš k bříšku stulit.
Je značně vystouplá má klíční kost,
jak už holt bývají claviculy... ;-)

„Jak ke spícímu člověku přecházíš opatrně
ke klavírnímu nástroji“

kdyby však s chrápáním hlasitě chrněl,
řítím se k piánu jak rytíř ve zbroji.

Božena, ta žena činu,
ráda drandí po Boubínu.

Vozík letí přes kořeny,
zdolává i padlé kmeny.

A je-li přece potíž ňáká,
přijde pomoc divočáka.

Ochotně vždy nakráčí
a Bomejku zatlačí.

Nebezpečný? Ale houby,
přitáhne i volný šrouby!

(úsměv)

Velkým překvapením a extrémním zážitkem pro mou psychiku by bylo, kdybys mi dala košem. To by se moje čelo určitě nakrabatilo... (úsměv omračující svou půvabností)

Až se jim umyvadlo ze zvonku ucpe, můžou to zkusit větším (tedy už spíš zvonem) prošťouchnout.

Někteří lidé by si měli vzít ze hmyzu příklad – stavět se dá i z nekradeného materiálu...

Ve tvorbě nejsi už nezralým teletem,
nemám chuť za dílko píchnout tě fleretem.

Hodný občan z Poruby
dostal pěstí do huby,
prosil, aby v hříchu nežil,
asociál se však zježil,
připravil ho o zuby.