Ringo

Dílko má verše pravdě ne cizí,
obzvlášť bych vypích ten konec hmyzí.

Reakci na mou reakci ponechávám tvému svobodnému rozhodnutí. :-)

Název tvého dílka mi připomněl známé rčení – koukat jako tele na angreštová vrata.
Jejda, teď si nějak nejsem jistý, možná to bylo trochu jinak...

Jeden trup bez druhého nedá ani ránu,
líčím tu věrný vztah katamaránu.
Správně vás některé napadlo,
někdy je společník vahadlo.

Dílko Ze záňadří by se mi líbilo asi ještě víc. (mrk)

Člověk bacha dávat musí
a bránit nohám v zapaření,
pro láasku smrad startér není,
spíše se jí hnusí. (vymydlený smajlík)

Proboha, to by byl stejnej mazec. V žádném případě mě nenuť(,) vyjadřovat se nenuceně. ;-)

Ze tvé Skladby jsem se psychicky nesložil.

Nechceš stárnout více?
Popij Šaratice!

„tak ráda si hraji… když čas vzácně dovolí… tahle báseňka spolkla jen 10 minut… juch… co víc si přát
pro splněná přání… v pracovním časotěsnění… ;-)

Slova zemřelá v mlčení
v bolesti pohledů bez odpovědí
pak úsměvy uvadají v duších zmatených“

Lil, to skoro vypadá, že pracuješ (a příležitostně tvoříš) v krematoriu… ;-)

U názvu jsem si hned pomyslel – á, Jirka nemá podomní prodejce šampaňského asi moc rád...

Co ríci na tvé dílko? No... ehm... nenut mne prosím te lhát... ;-) ;-)

Tvoje dílko mi pod nos slo, nemám v úmyslu te nekam vyhodit. (uklidnující smajlík)

Z mého lože se ozývá řev a je provoněno pachem levharta. Cíchy mají totiž vzorek jeho srsti. Ale leží tam kočky domácí.

Už jsem to možná kdysi zmiňoval, že v našem domě (deset stran, přesněji řečeno partají) bydlely jednu dobu dvě k sobě nepatřící harfenistky. To byla hustota ještě vyšší než v panelových iglú Eskymáků, kde se vyskytuje obzvlášť hojně tento druh hudebníků.

„vznesl se do vzduchu, udělal kočičí hřbet
rozvlnil páteř
a zapíchl se do země”

Pokud hubou, tak musím říkat
maso
maso
maso

„smotejme se do klubíček soudržnosti“

Klubíčka?... No nevím, já zrovna nemám moc rád, když lidi dělají vlny… ;-)

Ráno se dávají do „cukrú!“ do „vrkú!“
večer si pro změnu jdou zase po krku,
tomu, jak ten párek žije,
říkaj lidi „Itálie“.

Název mi evokoval scénu, jak si chlapi v hospodě kupodivu začínají houfně objednávat griotku... Prost!

Moje maminka byla Božena bez ry a u svého hodného synka nikdy nevypěnila.

„nafoukne tělo - balón – ježík
snad chtěl se trochu potulit“

Já bohužel nejsem zrovna ideální čtenář pro toto dílko – už asi od šesti let přímo nesnáším potulné ježíky… (lehce omluvný smajlík)