Lazar

Květka Š.: Je to velmi smutný příběh. Bohužel se vše změnilo.

V Jindřišské ulici se narodil Rilke. Určitě to z nebe slyšel.

Alexandrín? (podle počtu slabik? - ne asi všude /mužský či ženský verš?/ - počítám si na prstech - asi blbě). Jinak, samozřejmě, anglický sonet. Rýmy bez chyby. Asi příliš lpím na jambu. Omlouvám se za svou obsesi.

Psavec. I zde. Já už na Literu skončil. Takže Psavce budu moci číst na Libres. To je skvělé.

M.A.Rek: Já děkuji.

René Vulkán: Děkuji.

Besinka: Děkuji. Už vše budu dávat jen na Libres. Je tu skvělé a "uklidňující" prostředí. Děkuji za tip. Vždyť přeci nejde o "sledovanost" a "lajky".

Dota Slunská: Děkuji.

Dota Slunská: Život jednoduchý není. Děkuji.

TetaKazi: Já děkuji.

Besinka: Lazar je lazar. S ohledem na to, že ho bolí žaludek, jej tato báseň potěšila. Chtěl by být kocourem - žaludek by ho nebolel a měl by se u jisté Besinky jako prase v žitě.

Moc děkuji. Takový diletant (jako já) si tu chválu nezaslouží.

Besinka: Děkuji.

Naprosto dokonalé!

Besinka: Děkuji.

Čistá zpověď o lásce k dětskému a nefalšovanému světu. Básnířce závidím. Příliš mnoho "dovozuji" ze stavu "světa".

Ano - vše se mění. Především schází kontakt s původní přírodou.

Pěkně vyjádřeno - ano - Slunce!

Tak jsem si vzpomněl, že jsme měli v mém dětství kocoura. Musím se přiznat, že jsem ho zlobil. Zavíral jsem ho do prádelního hrnce aby mňoukal. Mňoukání jsem nahrával na starý magnetofon a pouštěl jsem to spolužákům ve třídě. Dokonce i během hodiny. Nejen proto jsem pak dostal dvojku z mravů.

Pěkný závěr:
Bárkou bachratou nocí sny plují,
černé poběhlice se boj.