Lazar

Besinka:
Dokonalé:
Stejně v jedné větě
bez souvětí
je každý sám.

Besinka: Děkuji - tím bláznem jsem samozřejmě já sám.

Ano - o nic se "nesnažit". Být v "souladu".

Láska: Děkuji za pochvalu od mnohem lepší básnířky než je má maličkost. Četl jsem jen tři - neuvěřitelné!

Besinka: Děkuji. Samozřejmě jsou běžné spíše u žen. Jde o dědictví původních evropských lovců-sběraček (úmyslně používám "sběraček" - ne "sběračů"). Jel jsem v autobusu. Ve stejné stanici nastoupila nějaká žena. V pozdější pak nějaké děti. Já si původně myslel, že jsou její. Nebyly. Vysvětlila jim s velkou laskavostí, kde mají vystoupit. Muži jsou k dětem necitliví.

Besinka: Asi je to dost složité. Napadlo mne to při poslechu Bachovy mše. Jsme všichni hříšnými tvory. Právě dnes - úplné zatmění Měsíce. V básni jde o jakousi vzpomínku na ztracenou lásku ve spojitosti s měsíčním svitem.
https://www.youtube.com/watch?v=9r6eJ-snUS8&t=2799s

Ano - oheň je "magický". Krátce a výstižně vyjádřeno.

Besinka: Děkuji.

Květka Š.: Skvělé! Děkuji.

tajemství přírody: Ano - 17. říjen.

neonancesion: Děkuji.

To je ta obec u Liberce?

René Vulkán: Děkuji. Stále mám v sobě EGO. Cesta je dlouhá.

Besinka: Děkuji. Přichází to jen občas.

To je velmi zajímavá báseň. Tak trochu odlišná od dřívější tvorby Besinky. Nejde jen o inspiraci "moci přítomného okamžiku".

Besinka: Děkuji. Pěkně napsáno. Spolu s kočičkou?

Besinka: Děkuji - jsi spřízněnou duší.

Besinka: Já prokletý jsem. Šel jsem do "vyšších" pater. Sice bojoval za spravedlnost - ale! Vždy utkví špína "času". Nekonečno v "bezčasí" mne zcela odsoudí! Nemám potomky!

Skutečně Haiku. Já to dávno vzdal - nějak mi to nešlo.

Lilith: Děkuji.