Marťas9

Ach ty tvoje limericky
pobaví mě jako vždycky,
velký úsměv vytvoří
pak se zoubky vynoří...
Krásné ty máš limericky...

Lilith: Moc děkuji Lil...

M.A.Rek: Díky za nahlédnutí...

Lilith: Moc děkuji Lil...

Lilith: Díky Lil...

G.P.: Zasmála jsem se, moc děkuji...

G.P.: Holá pravda, díky za komentář ...

Pravdivá slova...

Divoženka mi vzala slova z úst...
Silná báseň...

Jo, to je prekerka...

René Vulkán: Díky René, je to spíš momentální pocit hezkého dne s nejbližšími...
Ani jsem se nad tím nezastavovala jestli se mé pocity rýmují nebo ne...
Díky za komentář a postřeh...
Příště se polepším...

divoženka1: Už se na tom pracuje...
Děkuji divoženko...

TetaKazi: Děkuji za krásný komentik...

Moc hezká smuténková...
Taky ráda chodívám domů,kde už nikdo není, nasávám vůní dětství mladí, v myšlenkách a se srdíčkem na dlani pokecám se všemi co tam bydleli...
Je smutno bez nich, nenaděláme nic takový je život...
Dům je pořád v rukách rodiny, ještě že tak.
Je prázdný, ale pořád mu srdce tiše bije...

Ráda jsem četla...

Šikovný ogar v 16 letech...
Samozřejmě i šikovný básník nyní...

Nám kdysi kuna , která bydlela u lidí přes hlavní cestu zabila 4 slepice, pátou už nestihla byli jsme rychlejší my...
Slepice se tak třepala tak jsme ji ušetřili trápení...
U těch lidí už asi není, teď máme jednu doma , nemůžeme se jí zbavit.
Žije pod taškami a izolací (skelnou vatou)...
Máme plašičky, chlorové tablety, pod bedněním, WC kuličky a pořád žije...
Slepice už raději nechovame...

Špáďa: Jo přesně tak to je...
Díky za komentář

Květka Š.: Dej Květuško,tu tam mají čepovanou...
Díky za komentář

Já jsem Květuško v takové pohádce žila jako dítě...
Žilo nás v domě několik rodin...
Babička s dědečkem, křesna s křesným a naši...
A tady začala moje pohádka...
Smutné je, že děda mi umřel už v 19 letech, babička ve 21.Moc jsem si jich neužila, byli neuskuteční lidé...
Táta a křesny,jejich synové byli povahou po nich...
Moc mi všichni chybí...