Besinka

divoženka1: díky, drahá.

Citlivé.

Lilith: děkuji

Smutné.

Květka Š.: Děkuji moc.

j.m.: Děkuji za Tvá slova.

Květka Š.: Květuško, to je tak hezké.

divoženka1: díky za podporu.

Lilith: Děkuji, Lith.

Květka Š.: Děkuji, drahá.

divoženka1: díky, drahá

zenge: děkuji za podporu.

Úplně to vidím. Realistický obraz.

j.m.: Děkuji za podporu. Já se v určitých proudech myšlenek nechcu cítit tak sama, tak se svěřím Libresu.
a tady věřím, že se vždy někdo najde, kdo mě na dálku pohladí, když jsem smutná.

divoženka1: Víš, já psaní beru spíše jako psychoterapii a léčení toho mišmaše, co mám v sobě.
Báseň je opravdu náhoda, že z toho vyjde.
A to jenom někdy.

divoženka1: Víš, někdy se člověk potřebuje vypsat z něčeho, čemu ani sám nerozumí, co má v sobě.

René Vulkán: Já vím automatické psaní má psychologický efekt, že člověku v danou chvíli uleví, ale s poezií nemá nic společného.
Poezie chce vyrovnanost a nikoliv roztěkanost mysli.

René Vulkán: Moc děkuji za napsání. Můj výplod automatického psaní potřebuje trochu upravit.
Moc děkuji za Tvé pomocné linie.
Já to odpálkovala, když jsem si trochu potřebovala ulevit.

Děkuji, zlatá.

Pěkné.