Ledová víla

Bambulka: Děkuju, to je přesně ona. S tou jizvou je to složitější. Zjistila jsem, že když by tam měla být a chybí, je to ještě víc ubíjející. Vím, že mi říkal, že mě miluje, ale moje hlava ty vzpomínky postupně mazala pokaždé, když udělal něco, čím to popřel. Teď už nemám jedinou. A hrozně mi chybí. Radši jizvu než prázdnou díru.

Kars: Oči stále otevřené,
ve dne v noci, v noci ve dne
však noční běsy, strastiplné
jsou ve světle, jak i ve tmě :)

Krásná, hlavně poslední strofa mě přímo donutila, abych si jí přečetla nahlas... třikrát :)

Děkuju, opraveno :)
Díkybohu, že se to už nestává tolik jako v minulosti, každopádně vztah s aktivním vojákem je to nejemotivnější, co existuje. Člověk si váží každé vteřiny, protože nevíš, jestli náhodou nepošlou ten jeho "plíšek". Proto o tom píšu :)

Nevěděla jsem, ale nehodlám sem dávat všechno. Jen tak ještě dvě tři. Každopádně díky za radu.

Děkuju za přivítání, je tu krásně.
Ano, konečně. Každý si to občas zaslouží :)