Víly neříkají "Miluju tě"
Líbí se mi tady. Jen si to tu vystelu trochou svých starých dílek a půjdu psát nové věci :)
» autorka: Ledová víla |
Blesky trhaj' nebe
svět tak nějak zebe
Déšť mi máčí rudé vlasy
Kde jenom jste, staré časy?
Řev hromů už děsí vlky
stojím hrdě mezi smrky
čekám tady na zázraky
vidím však jen černé mraky
vidím tebe v mojí mysli
tvoje vůně mate smysly
Stojíš se mnou, proti světu
chystáš říct tu krutou větu.
Déšť bičuje, vítr kvílí
srdce mé už ztrácí síly
Tvůj pohled je plný něhy
teď už zase tavíš ledy
dotkneš se mých mokrých vlasů
saješ vůni starých časů
skloníš se a šeptáš chvíli
barvíš život šťastné víly
Ruku její jemně tiskneš
"Miluju tě." tiše vzdychneš.
Víla křičí, pláče, trpí
ta vzpomínka tiše škrtí
Znám tě podle vůně, hlasu
podle vzhledu, tůně času
Znám tě líp než sama sebe
blesk po blesku kříží nebe
Srdce ještě nepuklo
Nikdy však už nemuklo
Dvěmi slovy zkamenělo
A pak radši zapomnělo.
svět tak nějak zebe
Déšť mi máčí rudé vlasy
Kde jenom jste, staré časy?
Řev hromů už děsí vlky
stojím hrdě mezi smrky
čekám tady na zázraky
vidím však jen černé mraky
vidím tebe v mojí mysli
tvoje vůně mate smysly
Stojíš se mnou, proti světu
chystáš říct tu krutou větu.
Déšť bičuje, vítr kvílí
srdce mé už ztrácí síly
Tvůj pohled je plný něhy
teď už zase tavíš ledy
dotkneš se mých mokrých vlasů
saješ vůni starých časů
skloníš se a šeptáš chvíli
barvíš život šťastné víly
Ruku její jemně tiskneš
"Miluju tě." tiše vzdychneš.
Víla křičí, pláče, trpí
ta vzpomínka tiše škrtí
Znám tě podle vůně, hlasu
podle vzhledu, tůně času
Znám tě líp než sama sebe
blesk po blesku kříží nebe
Srdce ještě nepuklo
Nikdy však už nemuklo
Dvěmi slovy zkamenělo
A pak radši zapomnělo.
Tipů: 20
» 20.12.11
» komentářů: 10
» čteno: 1191(20)
» posláno: 0
» nahlásit
» 20.12.2011 - 16:05
Nevěděla jsem, ale nehodlám sem dávat všechno. Jen tak ještě dvě tři. Každopádně díky za radu.
» 17.02.2012 - 18:26
... znám ji ... měla jsi k ní anotaci v tom duchu, že srdce musí vytěsnit všechna "miluji Tě", aby nepuklo ... ano, po "miluji" zůstane jizva ... a i když se zacelí, vždycky bude cítit ... třeba při změně počasí, když vítr obrátí vzpomínky ...
moc hezky napsáno...
moc hezky napsáno...
» 17.02.2012 - 20:32
Bambulka: Děkuju, to je přesně ona. S tou jizvou je to složitější. Zjistila jsem, že když by tam měla být a chybí, je to ještě víc ubíjející. Vím, že mi říkal, že mě miluje, ale moje hlava ty vzpomínky postupně mazala pokaždé, když udělal něco, čím to popřel. Teď už nemám jedinou. A hrozně mi chybí. Radši jizvu než prázdnou díru.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Moje - jeho - moje! | Následující: Miluji a nenávidím