Mbonita

cenou člověka je jeho vlastní hrdost,sebeúcta a schopnost vypořádat se se životem a umět přijmout sám sebe i druhé,mít se rád,ale ne sobecky a s pýchou a zachovat si vnitřní svobodu.Takhle to cítím já.

amen

mám ráda takovéto drobnosti

mám z ní zjitřenou duši..skvěle napsáno,upřímně a bez příkras

posílám velikou hvězu Tobě básnířko citů a nálad:-)

ST

obraz na který se nedá zapomenout
ST

ten závěr je úžasnej..

zbude co si sami budeme přát...

velmi silá věc..

něžné,ženské a úžasné křehké sdělení..
nádherné Evi

ST

mohu nakouknout Vám do krabic?:-)
nic víc opravdu..
já jen že mé dráty jsou pod napětím..
lehce jiskří po vašem boku jak otevřené jističe
křídla mám lehce ožehnutá smíchem
a drak mi frnkl nevím kam
chytíte mi ho
a já Vám za to...zazpívám..:-)
duet..možná i kvartet
a řeknu umíte řídit mé cinquecento:-)
...Alejandro..

co si mám doplnit za to p?:-)))

ty 3 proložený věty jsou pro mne báseň básní..
opravdu..

ST největší

i papandan je ráj..ohnivá hudba v něm zní
a sny jsou barevný i divoký:-)

v koupelně ještě spím..ale u Tebe je to tím
že jsi rozverným mužem plným espiritu:-)
kdo umí tu vykouzlit úsměv na rtech čtoucích..

dle mne bezva

tvé básně mám ráda..jsou prostě člověčí

jdu rottovat:-)

hravá sklíčka rozverníčka
vyčarují v duši mé krásno
že Kuliočkem se stanu
a do rukávu schovám tvůj slovní krasohled
hned..
a budu si ho hýčkat:-)

půjdeme tam ke kořenům pravdy života..

je krásná Tvá duše
máš pohled malířky
a jsi básnířka fabtazií:-)

a znám tu krásku:-)