Šári

Tara: To ano... zrovna na Vánoce, opravdu si nemohl vybrat lepší čas

Adramelech: Tolikrát jsem mu odpustila a tolikrát to udělal zas... ale já mu nemůžu dát sbohem, protože ty chvíle, kdy je to mezi námi v pořádku jsou mojí odměnou za to, co vytrpím v těch zlých obdobích a být s někým jiným jen na truc, to bych hodně klesla.

ttragelaf: Právě že nedošly...ani city nedošly a to je nejhorší

Adramelech: O tom by se dalo polemizovat...

Adramelech: To i někteří muži, akorát u nich se tomu neříká cudnost :-)

DoST dobrý! :-)

Kajuta: Zajímavé, že mi to tady bylo řečeno už u jedné básně (Dostanu-li se do stanu) a ano, obě dvě jsou v tom stylu opravdu myšlené :-D Díky...

vavaoko: Nechtěla bych být mužem. Ty pěkné jsou blbé, na chytré se nedá koukat a výjimky jsou zadané :-D

Kapka: Díky!

Paulmatthiole: Hlavní myšlenkou bylo, jak se chovají dnešní dívky a všechny svoje přešlapy odůvodňují emancipací, taktéž veškeré strasti svého života svádějí na pohlaví, se kterým se narodily. Muže by nezměnila vojenská služba, muži jsou tvární a ke změně jejich chování stačí "jen" změnit chování slečen...

Adramelech: Díky, vážím si toho :-)

Čas rány hojí,
boleST přetrvává v nás,
už nejsme z těch,
co bolesti se bojí,
však stále cítíš jeho dech
zas a zas,
a to duši bolí...

ttragelaf: díky

ttragelaf:
Miluji a moc,
ale co s city,
které nezvládám,
jak mít nad nimi moc?
Láska krásné jsou květy,
nikdo však nechce zalévat je sám...

Taky bych se rozplakala :-) ST

Rivendell: Díky, vážím si toho :-)

Adramelech: Tak tak...

vavaoko: Díky ;-)

ttragelaf: Nechám ho jít...
nalhávám si,
že už mě nezajímá...
Snad lepšího příště budu mít,
on možná už dávno jinou má,
však chci, aby byl šťastný,
i když nebudu součástí jeho štěstí...

Adramelech: Jsem ráda, že se Vám moje básně líbí, moc si cením Vašich komentářů. Děkuji :-)