labuť

Smutně se v této básni dýchalo...

Bolest, či vysvobození... kdoví

Má dcera je do této ságy blázen, nejprve ve čtené podobě, teď zfilmované... asi se budu muset podívat taky :-)

...

. . .


:-))

Když se lidé nechají nachytat a ukecat, mají tací živnou půdu a nikdy se jich nezbavíme...

Odlitek, co pasuje mi do dnešní nálady...

Lehké to je jen zdánlivě... pod kůží však zaryto na dlouhý čas... a kde byla chyba? to většinou stejně nikdo nerozhřeší... jen nechat to přebolet je nejlepší...

Básníkem jsi a délku života tam nahoře o nás ví, jen my ne... a myslím, že je to i dobře... Vždyť máme každý den žít, jako by byl dnem posledním... A pak, všechen bol světa bychom asi neunesli, kdybychom žili věky...

Myslím, že taky známý nick, vítej!

Vítám tě.

Jasně, že stojí!

Z prázdnoty těžko se vykřeše srdce dobroty...

Tady u nás za okny leje,
ale s básničkou Tvou
vše pookřeje... jéje :-)

Jsou situace, kdy bych ho s chutí povolala...

Někdy máme problém uvěřit i tomu krásnému...

Oči jsou prvním terčem setkání...

Vždycky překvapíš a tady to není jinak :-)

Máme u nás volné místo chirurga, bereš? :-))

Nabírá grády, vzrůstá a vybuchuje... ST!!!

Vím, že to zní divně, ale ta pasáž o masu mi způsobila představu praskajícího ohně a nádhernýho steaku... a způsobila sbíhání slin... :-))