vzpomínaj na kdysi

...

s úsměvem

jedna ze šuplete ale ne zas tak dávno

...

Přemysl Otakar první (1155? – 1230). Český král. Byl synem Vladislava druhého a Judity Durynské. Vladislav druhý sice byl králem, ale jeho potomci na tento titul neměli nárok. Doba, do níž se Přemysl narodil, nebyla jednoduchá. Zemi opět vládla knížata. Jejich boj o moc (velice často bratrovražedný boj o moc) zasáhl do života malého Přemysla již na jeho počátku. Jako nepohodlný byl vyhnán i se svou matkou, ze země. Opakované vyhnanství bylo, myslím, pro Přemysla výzvou. Našel svůj cíl. Tvrdě a nesmlouvavě využíval všech způsobů, jak se dostat k moci. V těch časech nebyla zrada a podraz ničím neobvyklým. K podobným metodám sahali i jiní. Účel světil prostředky. Přemysl dosáhnul svého. Stal se králem. Českým králem. To na jeden život opravdu stačí.

*

ze sbírky Barevnosti

Český král Přemysl Otakar druhý (1233-1271) to neměl lehké. Měl problémy se šlechtou, která si ukusovala stále větší sousta z královského krajíce. A král, který potřeboval mít krytá záda pro své výboje v okolních zemích (války v Uhrách, křížové výpravy), chtěl mít v zemi klid. Řešení našel v podobě měst. Královských měst, která budou loajální a o něž bude opírat svou moc v Čechách. A tak zakládal města. Velká a silná města, často na samých hranicích panských pozemků. Osidloval je spolehlivými lidmi a dával jim velikou samostatnost. To se mu vyplácelo. Města byla trnem v oku šlechtě, která tak neměla možnost rozšiřovat svá panství. Jedním z královských měst budovaným natruc silnému rodu Vítkovců, byly i České Budějovice.

ze sbírky Jen tak

*

..malá Laura,hledá tátu a ptá se..

ze sbírky Ze stodol

...