V svatyni Dodóna

Život je už obehraný víc než kolovrátky
moc je nemoc mnozí mocní jsou jen malomocní
u oběda promítají na holé stěny holá fakta
tmou absurdně vyladěného humoru
a všichni všude chtějí aby svět měl jen pro ně oko

Říká se o tobě že jsi prorok a víš jak zaklínat

Život občas hladí v protisměru
beránek boží opět začne snímat hříchy světa
přiloží léčivou náplast na dlouho otevřenou nehojící se ránu
z látky nejdřív rozstříhané a znovu sešité
vzdoročlověk může všechno změnit
grandiozní očišťovatel pahodnot
obdivuhodnou odvahou nebo jednoduchou jako pohlazení

Opři se bez pochyb
jsem tvůj sloup já nekolísám
konečně vyslov to slovo co vězníš pod jazykem
kapkou živé vody se vrátíš zpět

Kdybys byl nebem a já nebyla tebou rozdrcena
vím že bys mi pomáhal podřezávat bohy
sílou příliš vylhanou protože předčasnou
za spiknutí proti bohům odpykám božský trest
vzdalováním se k tobě

Okrajem samoty a těla pláč i sliny přijímám
vracím je vzhůru proměněné na smích