Od jezu v Rožmberku nad Vltavou

...

Něco pro zdraví.

V časech, kdy se v hutích okolo Vltavy tavilo sklo, bývalo běžné, že ženy malovaly doma skleněné obrázky, které se pak na jaře prodávaly na jarmarcích. V muzeích na Šumavě je můžeme vidět - tzv. podmalba na skle, s náměty ze života, nejčastěji však svaté obrázky. V zimě, která tenkrát bývala velice bohatá na sníh, se nedalo venku nic dělat a tak byla i tato práce vítaným zdrojem peněz. Muži pracovali v hutích, tkali a často pracovali v lese. Svážení dřeva z lesů nebyla lehká práce. Saně byly naloženy několika kubíky dřeva anebo kládami. Muži sjížděli se saněmi po prudkých lesních cestách a smrtelné úrazy nebyly ničím neobvyklým.

ze sb. Smrti mé

Díky chlapi! (LUKiO [4], Paulmatthiole [4], gabkin [4], čubík [4], Siorak [4]) Možná to bylo trochu jinak...

ze sb. Vřavy

nějak to na mě sedí

Jen začátek příběhu. Příběhu o řece.

https://www.youtube.com/watch?v=Tz08wf9H6fg

ze sb. láskovin

Jindřich Korutanský (1265? – 1335) byl českým králem. Byl jím nadvakrát a vždy jen velice krátce. Nebyl ani nikdy korunován. Po olomoucké vraždě Václava třetího jej prostě sněm dosadil na český trůn. Byl tam jen měsíc. Poté uprchl před vojskem Rudolfa, syna římského krále Albrechta. Rudolf se ujímá vlády v Čechách, ale brzy umírá a Jindřich se vrací. Je znovu zvolen sněmem, který doufá v uklidnění poměrů a nastolení práva a spravedlnosti. Jindřich však o něco podobného nemá zájem. Bezcharakterní a mizerný panovník si chce jen užívat své moci. S pomocí žoldnéřů Konráda z Aufensteinu a několika svých příznivců obsazuje Prahu a Kutnou Horu. Tvrdě trestá bouřící se šlechtu. Teprve zásah vojska Jana Lucemburského, nově zvoleného králem, Jindřicha definitivně vyhání z Prahy. Nadále žije v Korutanech a až do své smrti se podepisuje jako český král. Nikdo jej však již nebere vážně.

...tohle není ani báseň, ale duševní výlev :-D... chci se s Vámi podělit o mou 4měsíční radost...

ze sb. Hvězdokupy

ze sbírky Vřavy