Pučik

Byla jsi mou láskou, spousty let jsme kamarádi ale stále mě trápí, že když nám bylo náct nedokázal jsem využít tvých šancí, náznaků a poznat jaké to je cítit se v tobě.Všem kteří někoho milují bych chtěl říct, ať se nestydí udělat první krok když mají příležitost.Důležité je udělat to,co v danou chvíli cítíte.To, jak to dopadne je vedlejší.Pokud to nevyjde tak jste to aspoň zkusili a nemáte si co vyčítat.Nejhorší je žít s občasnou vzpomínkou na to, že jste něco mohli udělat a ono by to vyšlo kdyby jste se nestyděli.

Čas vyměnit ty jednovečerní lásky za tu celoživotní. Za tu, kterou Miluji!

Tak si tak říkám, jaký smysl má marnit svůj život z většiny času v práci.

Asi mě klepne.Ten pocit když pořád něco řešíte a jednu záludnost střídá záludnost druhá.

Skoro roční napjatost z koupi a opravy bytu. Asi to moc žeru a všechny to problémy co s tím byly spojené zveličuji.

A přeci ta Láska na první pohled existuje. Krásných 545 dní

Čas dává - bere naději, čas léčí, zabíjí.

Naše první setkání, tolik pocitů štěstí. A teď? teď už není nic..

Vzpomínky na naše společný chvíle mě bolí.Chci to s tebou zažívat znovu a znovu.

Pokračování příběhu. Báseň: A přece Ti patřím, navazuje na báseň: Nepatřím Ti.

Ten pocit když potkáš užasnou holku a hned oba víte, že spolu chcete být.Ovšem není to tak lehký! Během 4 dní s vámi stihne probrat společný bydlení,stěhování se, rodinu do budoucna, lepší práci páč vám váš plat nevoní,zákaz stýkání se s kamarádkama a mnohem mnohem víc.

Léčba vašeho charakteru pomocí mé smrti. Občas snad jediný lék, který by zabral... Wake up stupid people..........

Zažil jsem autonehodu.Tou dobou už končily prázdniny a já si vyjímečně po x letech vyjel s kamarády na hodovou zábavu. Bohužel ani né po 5ti. minutách jízdy do nás z protisměru narazil autem řidič, jenž měl 2,5 promile.Jediné co si pamatuji je to, že jsme viděli jak vyjel do protisměru, stačili jsme říct ´´Kurva co dělá´´ a pak už nic... Probral jsem se s bolestmi zad na cestě vedle auta aniž bych věděl, že mě vytahoval můj kamarád který auto řídil.... Tři dny v nemocnici, rehabilitace se zádama, tři stehy nad obočím. Dopadlo to ještě velice dobře a kdybych se neprobral, tak tu prostě nejsem. Jedno mi ale věřte, není žádný pak! Rychle a bezbolestně přijde jen tma a konec našeho smrtelného bytí....