Není lehké se mnou žít. (Psáno mnou ikdyž v mužském rodě)

Není to báseň. A ani není dobrá. Asi jí odsoudíte. Ale ten můj soukromý život s bláznem byl krásný. A ta ulice. Jmenuje se Kamenná jak příhodné jméno. A teď je mi tak krásně.

… další báseň z pohodičky Pavlovy zahrady …

... bez světla není života … (a přece i ono umí ničit…)

..už vím, že sem chodíš. Tady je druhá.

—-

Počkám v básních skrytá na tvé ano. Touho mých nocí.

O dvojakosti dobra nebo zla?...

Obyčejný-neobyčejný den na zahradě

....a co sis myslela? Jednou to přijít muselo ...

....

Proč se kvůli zbabělé konvenčnosti stáváme hlupáky?

… všem bláznům

Díky Tykadlům beznaděje jsem se dozvěděla další příběh… Věnováno… A gratuluji k návratu mezi nás

***

oddechová na neděli

.............

................

Ženu ani květinou neuhodíš ...

Je věnovaná. Snad až jí bude číst tak pochopí.