I vztek je zdrojem básnění…

Čtyřicet let mi trvalo, než jsem začala vidět ve svých bolestech požehnání (když budu žít, uslyšíte o mě… když odejdu, sejměte pel z mého popelu konečky prstů… třeba z řádků mých básní)

***

Drze vypůjčený název, ale mě jinej nenapadl.Takže se omlouvám autorovi originálu.

— Ty názvy mě zničí. Mám s tím vážně problém

...krásně mě láká....

Někdy bych rána měnila za začátky nocí…

… díry nosit nebudu …

Scifi báseň. není to nesmysl? Lidstvo se vzdalo své identity a v zájmu pohodlí se nechalo zaměnit za androidy. Zpověď posledního člověka. (Více v mé sci-fi povídce „Zánik civilizace“)

..............:)

....

***

..................

Vloni jsem si založil sbírku porcelánových konviček. Zatím mám sedm kousků. Je problém s místem a trochu i s financemi. Tak tahle je o jedné mé favoritce...

Znáte ten pocit, kdy Vám někdo řekne pravdu, o kterou nestojíte? Musíte zavřít oči a zatnout zuby, aby přešla ta chuť mu dát přinejmenším pěstí. A co teprve ta chudinka uražený ego? Taky ho máte tam někde u žaludku?

Kdo nezná depresi, není člověkem…

Máme je kolem sebe… lidi s jedovatými váčky v ústech… vždy nečekaně stříknou jed…

.....................

***

.... zase není tak důležitá, – hlavní je vědět kam patříš ... / koment holkám na startu, ... KoMtEsA EliS+Adrianne Nesser, .. které se nebojí ... ani Vás, ... a ani básnit ...