Omlouvám se všem. Mám vás ráda a nevím,jak to napsat,že můj syn je těžce nemocen.

Proč bolest druhých, mě tolik dojímá? Ležela tam paní, která velkou budovu statku dala jedné dceři a pole té druhé. Přesto, že dostávala měsíčně 17.000 Kč, včetně dávek za nemohoucnost, daly jí dcery do domova důchodců. Paní se s tím nedovede vyrovnat a v očích se zračí pouze zoufalost.

se sbírky jména

toulání po chladu (b.)

...

...na uvítanou pro Anjesis, takové temné romantičce, kterou více než bestiové obvykle děsívají lidé. Ve výplodu nastínění.

Audionahrávka mojí nejúspěšnější básně na Libresu:)

duha hoblin, sněhoseč

Někdy by člověk chtěl být v lásce čímkoliv :-)

slasti...

...

psáno a vloženo v osudovou chvíli...

Ve třicátých letech minulého století bylo budováno opevnění kolem celé hranice s Rakouskem a Německem a i na severu republiky a místy i ve vnitrozemí. Při cestě kolem Vltavy se dodnes dají najít pevnůstky lehkého opevnění, jimž se říkalo „řopíky“. (Podle zkratky příslušného úřadu, kterým bylo Ředitelství opevňovacích prací). V době Mnichova nebyla pohraniční opevnění ani zdaleka dokončena. Mnoho pevnůstek zůstalo rozestavěno a mnoho jich bylo jen na papíře. Světová válka vše změnila. Po vysídlení Němců bylo pohraničí prakticky prázdné. Vesnice, osady i samoty se staly eldorádem zlodějů. Bylo rozkradeno vše. Holé zdi domů bez oken působily dojmem konce světa. Posléze přišli pohraničníci, kteří vše dorazili. Samoty i celé vesnice mizely v oblacích prachu po odstřelech. V hraničním pásmu nesměl být pro nikoho z žádné strany žádný úkryt. Zmizeli lidé, zvířata, domy. Zbyly jen příběhy. A řeka..

...

..ale,otrávenej had a praštěná hadice?Taky láska..

Špatná domluva.

+ + +