No... Našla jsem strašně starej sešit (ještě po mamce za 1,30 Kčs) a v něm básničku, kterou jsem napsala, když mi bylo 7 let... Takže moje úplně nejprvnější prvotina :) Nechám ji úplně bez úprav v originálu. (Pro zajímavost i s gramatickými chybami a chybějící diakritikou či interpunkcí, takže se předem omlouvám...) :)

ticha

pro tátu..

ncd

Žhnou a stékají k úpatí kopců.....

zbytečně máš mě rád...

***

pro někoho,kdo má rád kamínky...

ano, tak už i ke mě jaro dorazilo, ale víme, že období se střídají v nezvratném cyklu...V té básni je vše pravé, až na to víno...bylo to pivo a taky rum s kofolou :D

Úprava nejistá, text starý ovšem aktuální(o víkendu jsme ji pěli v polích s liščetem)snad jsme tam byli sami:))

s Tebou ...

..on má klobouk ze zvonku a ona drží svatební pomněnku..

***- ...

..tam na „růžovej“ břeh – k vám & trošku jarní depky..

Inspirováno příběhem člověka kterého jsem znal

Lyrika

operato...

...