Řekni proč

Řekni, proč nelze jednoduše
zapomenout
a dál si v životě klidně žít,
proč je těžké odpustit bolest
a ještě horší od tebe odejít?

Řekni, proč když tě vidím, mám
mrazení v zádech
a o tobě tajně v noci snívám,
prožívám s tebou každý tvůj nádech,
řekni mi, řekni proč stebou splývám?

Řekni, proč řeky ústí v ústí moře a moře
v oceány,
proč jsou louky v létě posety kvítím,
proč jsou nám dvěma k lásce
zavřeny brány,
když lásku cítím.

Řekni, proč je za každou tvou větou otazník
a tvé oči kolem těkají,
řekni mi, prosím, že není to zvyk,
že nesplynem s těmi,
co stále spěchají.

Řekni, proč noc je pro nás den,
proč jako květiny na louce kvetem,
řekni, že neomrzí nás bledost
čtyř stěn,
co skrývají nás dva
před šíleným světem...