Líbilo se

Lota:
.
někdy snad život
to tak nastrojí
abychom jóó věděli
že existenci pevných pout
nic nemůže rozdělit
a zůSTane jen poezie
smutku plná nádherná
.

Kajuta:
díky všem. .)

Lota:
.
už nebudu
tisk si čísti
přečtu si zengeho
tam dozvím se
co v Světě nového
.

Dota Slunská:
mám ráda minimalistický názvy a k nim nadupaný básně:)

Lilith:
Snad jen tiché ST
nebo i tichá Z... pssst... ;-)
slovy nedotčeno...

obaleč jabloňový:
Teta co plete řeky, je úžasná...
ST

Lota:
.
Ty jsi, jako řeka
s neustále silným
přívalem slov
a my čekáme
na břehu
co její proud
i ze všech meandrů
nám donese
.
:-)

zvířenka:
Některý splavy jsou moc pěkně vyháčkovaný.
Nádhera. Děkujem

básněnka:
tak dostalo se mi tvého požehnání
plakalo jako okno z naším křtitelnice
jak odvar bylo

po svěcení
posvícení

že prej se mi i rozednilo
hledím meziprstím
ústa do krve
tvá záda
pobořený hráze

M. měla ráda tvá města
až do extáze


paličky s bubeníčky
noc co noc
samota s uzdou myšlenek
na koníčka bez sedla


lžičky jsou stejný jako střenky
nejdřív hřejou a pak řežou do jazyku

krizekkk:
Bílá žízeň, krá. ST ,)

Lilith:
Rodina je nade vše... a jsme s ní napořád spojeni...
ST

jc senior:
být ožralou z povolání
horší nežli špatný zvyk
zakalen je pohled laní
spokojen je pam Lustig
*

nejsembásník:
nejsi ty bigamista?;-)

jc senior:
láska...
ta může být vším
a možná je to tím
že na lásku není
žádný rým ...
*

jc senior:
až budu plivníkem
na hlavě nemít lysku
a s bratrem měsícem
navštívím tvoji vísku
vrcholek osmý vem
a naplň jím mou misku
*

Špáďa:
Co krásných básní urodilo se letos o podzimu!
Poeti modří slynou slinou,
nádherné verše jim tu plynou,
svlékají stromy, barví hlínu…

Možná snad letos zaženou zimu.

jc senior:
pro krásné snění, šťastnou chvíli
padající listí stromů,
pro dva konce palindromů
hořím, byť jsem pokročilý
:o)

básněnka:
Pojď tichem noci
krajinou měsíce
vedle hvězd,
co nejdou pojmenovat
chvíli se lidem schovat,
kde žádné světlice
tvář neosvítí
a tam se umilovat!


tam pod hvězdama
kde kaluž hvězdných prachů
tam omýt se beze strachu
a prsty vést tajnou řečí
bez pamfletů z nebezpečí
tam umilovat, umdlet
pro mléčnou dráhu
očí čtvero...

básněnka:
Siorak: ale jakýpak ty ty ty...ten oheň byl třením rozdělávanej už v prvobytně pospolný společnosti...takže žádný objevení Ameriky a ani žádný nový triky:-)

Sio, zamyslela bych se, být tebou, zda bys bez tření přežil v divočině:-)

zelená víla:
každá vteřina je úžasná a to v jakékoli roční době...každého z nás...